Kevin Bruen z University of Utah v americkém Salt Lake City zkouší antikoagulační účinky tPA při léčbě omrzlin od roku 2001. Nejprve provedl angiografické vyšetření postižených končetin, aby posoudil stav krevního oběhu. Pacientům s abnormalitami krevního oběhu podal tPA. Celkem tak léčil šest pacientů, kteří dostali tPA do čytyřiadvaceti hodin po omrznutí.
Jednomu pacientovi se dostalo stejného ošetření po více než 24 hodinách od omrznutí. Jako kontrola posloužilo 25 pacientů se stejně závažnými omrzlinami a léčených konvenčními postupy.
„Dnes je tradiční terapie založena na postupném ohřívání tkání, dlouhodobé kontrole, po které za určitou dobu často následuje amputace. V mnoha jiných oblastech, jako jsou popáleniny nebo traumata, jsme udělali v ošetření velký pokrok. V léčbě omrzlin je pokrok mnohem menší. Stále ještě platí : Lednové omrzliny, červencová amputace,“ říká Bruen.
Šestice pacientů, jimž byl podán tPA, měla celkem 59 těžce omrzlých prstů na rukou i nohou. K amputaci došlo jen u šesti prstů, tedy asi v deseti procentech.
Kontrolní skupina měla celkem omrzlých 234 prstů a amputace byla nutná u 97 prstů, tedy v jednačtyřiceti procentech případů. U pacientů, kteří dostali tPA do 24 hodin po omrznutí, se případné amputace omezily jen na prsty. U kontrolní skupiny byla nutné provést 14 proximálních amputací, z toho 5 amputací dolní končetiny pod kolenem.
Tkáňový aktivátor plasminogenu zřejmě sehrává klíčovou roli při postupném ohřívání omrzlé tkáně. Při něm dochází ke srážení krve a ucpávání krevních kapilár. Následuje odumírání buněk v postižené tkáni. Po podání tPA jsou tromby rozpuštěny a krevní oběh se obnoví. Tím je zabráněno rozsáhlejším škodám v postižené tkáni.
Klinika University of Utah v Salt Lake City na základě těchto výsledků počítá s dalším využíváním tPA v léčbě akutních omrzlin. S touto léčbou se nepočítá při povrchových omrzlinách a při omrzlinách konečků prstů. Kontraindikací je současné trauma, krvácení či akutní potřeba chirurgického zákroku..