V červnovém čísle sborníku Národní akademie věd USA uveřejnil Russell Ciochon se svými kolegy článek o tom, že panda kdysi měřila méně než metr. Ve srovnání s dnešní, která má jeden a půl metru, byla tedy trpaslíkem. Stravou se však od té dnešní nelišila. Živila se bambusovými výhonky, o čemž svědčí zuby a tvar lebky s úpony pro mohutné žvýkací svaly.
Poznatek, o kterém nyní referují media, není úplně nový. Lebka pravěké pandy byla na jihu Číny objevena už před 18 měsíci. Teprve nyní ale vědci zveřejnili výsledky jejího zkoumání. I když se kromě lebky už další kosti pravěké pandy nezachovaly, i tak lze z nálezu vyčíst mnohé. Lebka se tvarem od těch dnešních, až na to, že je třetinová, prakticky neliší. To znamená, že se panda více než tři miliony let vyvíjela odděleně od linie ostatních medvědů a že se adaptovala na život v bambusových hájích už v časném stadiu svého evolučního vývoje.
Panda je velmi zvláštní medvěd. Dlouho se ale nevědělo, jestli to je spíše mýval nebo medvěd. Testy DNA nakonec prokázaly, že skutečně patří do medvědovitých a že její geneticky nejbližší příbuzný je medvěd brýlatý z Jižní Ameriky. Panda je tedy skutečně medvědem i když poněkud zvláštním. Jediným, který je vegetarián. Nález lebky ukázal na to, že pandí stravovací zvyklosti jsou fixovány miliony let. V jižních tropických bambusových hájích předchůdkyně pandy velké žila společně se zvířaty podobnými slonům. Tito stegodoni, na rozdíl od pandy, později vyhynuli. Panda zakrslík byla ve svém evolučním zápase dokonce úspěšnější než největší primát jakého kdy Země nosila a se kterým se dělila o potravní zdroje. Vedle sebe po nějakou dobu žila s gigantickou opicí (Gigantopithecus blackii), která se rovněž živila bambusovými výhonky.
Vlevo je lebka stará tři miliony let (Ailuropoda microta). Vpravo je lebka dnešní pandy velké (Ailuropoda melanoleuca).
Kredit: Institute of Vertebrate Paleontology and Paleoanthropology, Beijing
Pramen: University of Iowa