Dne 3. června 2007 došlo v kamčatské rezervaci Kronotský k masivnímu sesuvu půdy. Do pohybu se dostalo odhadem asi 4,5 milionu krychlových metrů kamení, štěrku, ledu a sněhu. Sesunutá hornina zasáhla proslavené Údolí gejzírů a napáchal v něm obrovské škody. Jejich rozsah není jasný. Značná část gejzírů ale zmizela pod mohutnou vrstvou bahna a kamení.
Podle prvních zpráv přehradila kamenná lavina koryto řeky a vytvořila jezero o ploše třiceti fotbalových hřišť. Přírodní hráz nevydržela nápor vody a protrhla se. Záplavová vlna odnesla část kamenné laviny a některé z gejzírů se proto obnovily. Zřejmě se ale nevrátí do původního stavu. Do obnovených gejzírů se dostaly ze sesuvu nové minerály a organická hmota, což zřejmě změní mikroflóru obývající vroucí vodu přírodních zřídel.
Botanici a entomologové se obávají o osud endemických druhů rostlin a hmyzu, jež byly zřejmě smeteny sesuvem a následnou povodňovou vlnou. Jediná malá lokalita, kde se vyskytovala místní botanická rarita, se nachází pod několikametrovou vrstvou bahna.
Lépe dopadla velká zvířata, která před sesuvem a povodní včas utekla do bezpečnější části rezervace. To se týká především místních medvědů.
Ani ti však nemají vyhráno, protože je ohrožen jejich hlavní zdroj potravy – lososi z místních řek. Malí lososi jsou existenčně závislí na bezobratlých živočiších a jejich populace byly sesuvem těžce zdevastovány.
Nejasný je i další vývoj v postižené oblasti. Geologové se obávají, že příkrov z bahna nepropustí vodu a páru ze zavalených gejzírů a to vyvolá nárůst tlaku. Výsledkem mohou být silné, nečekané exploze. Je jasné, že turisté ztratí o kamčatské Údolí gejzírů zájem, což vážně postihne místní ekonomiku. Dopady budou i ekologické, protože vzroste zatížení návštěvníky na jiných chráněných lokalitách Kamčatky.
Kamčatka je součástí „ohnivého kruhu“ - seismicky a vulkanicky aktivní zóny obklopující celý Pacifik. Přesto jsou sesuvy podobného rozsahu v této části světa velmi vzácné. O příčinách sesuvu se spekuluje. Snad se na něm podepsalo nezvykle teplé počasí provázené rozsáhlým táním sněhu a ledu. Voda pak uvedla do pohybu nestabilní svahy. Svou roli mohlo sehrát i slabší zemětřesení, jež postihlo celou oblast v noci před sesuvem. Výzkum z nedávné doby ale naznačuje, že v období před 10 000 až 30 000 roky docházelo v údolí k sesuvům opakovaně. Některé byly celkem malé, ale jiné měly katastrofické rozměry.
Místní úřady intenzivně jednají o obnově údolí. Otázka nestojí jen „jak?“ ale také „zda vůbec?“. Podle některých ekologů je nejlepším řešením ponechat obnovu na přírodě. Zásahy člověka, např. odstraňování nánosů bahna těžkou mechanizací a trhavinami, můžou napáchat více škody než užitku.
Prameny:
Nature
Shpilenok