Tělesné míry úctyhodné – 8, 3,5  a 1,4. Tedy osm metrů na délku, tři a půl na výšku a živá hmotnost 1,4 tuny. Tolik měřil nově objevený dinosaurus, když se ještě proháněl dnešní pouští Gobi. Největší dosud známý dinosaurus tohoto typu byl pětatřicetkrát menší. A trpasličího kaudipteryxe přerostl třistakrát. Není divu, že dostal jméno Gigantoraptor erlianensis.

 

Vývoj od dinosaurů směrem k ptactvu byl považován za doménu maličkých tvorů. Vědci věřili na přímou úměru. Čím více ptačích znaků tvor měl, tím byl menší. A naopak. Nejnovější objev dokazuje, že pokud toto pravidlo vůbec platilo, pak z něj existovaly výjimky, které v druhohorní přírodě nebylo snadné přehlédnout.

 

Gigantoraptor měl dlouhé přední končetiny, zadní končetiny s ptačí anatomií, bezzubé čelisti a k tomu zřejmě i zobák. Žil před 85 miliony roků. Jasný není způsob života a potrava gigantoraptora. Malá hlava a dlouhý krk napovídají, že by mohl být býložravý. Na druhé straně ostré drápy svědčí spíše pro masožravce. Další zvláštností je otvor mezi žebry, jehož funkce je naprostou záhadou. Vyšetření stěn kostí odhalilo, že nalezený exemplář byl starý asi 11 let a stále ještě rostl. Po dosažení dospělosti mohl být ještě větší. Je však těžké odhadnout o kolik. Na fosílii se nedochovaly známky opeření.

 

 

Objevitelé vedení paleontologem Xing Xu z Ústavu pro paleontologii obratlovců a paleoantropologii v Pekingu jsou však přesvědčeni, že gigantoraptor peří měl. Pak by to byl ovšem největší známý opeřenec všech dob. A s pořádným náskokem. Nejbližším konkurentem by mu byl třetihorní nelétavý dravý pták Dromornis stirtoni, který žil v Austrálii v pozdním miocénu. Ten byl vysoký tři metry a vážil asi půl tuny. Takže takové „kuřátko“.

 

 

Tenhle drobek se podle autorů objevu popsaného v Nature řadí do čeledi Oviraptoridae. Především anatomie čelistí prý hovoří za vše.
„Tuhle skupinu dinosaurů známe déle než století. Obvykle jsou velcí jako krocan, nejvýše jako emu,“ řekl pro Nature v komentáři paleontolog David Unwin z University of Leicester. „Tohle nikdo nepředpokládal. A kdyby předpokládal, tak bychom se mu smáli.“

 

 

Zajímavý je už samotný objev gigantoraptora. Xu se vydal s japonskými filmaři do pouště Gobi, aby jim ukázal, kde našel fosílii velkého sauropoda. Při obhlídce místa nálezu narazil Xu na velkou kost, kterou původně považoval za ostatky suropoda. Po hrubém očištění ale zjistil, že má v ruce kost náležející mimo jakoukoli pochybnost teropodovi (tedy dinosaurovi běhajícímu po dvou). Původně měl podezření na tyranosaura, ale skutečnost byla ještě fantastičtější.

„Museli přestat filmovat,“ řekl Xu pro Nature. „Řekl jsem jim: tak tohle už není pro váš program.“
Xuův tým následně našel na lokalitě velmi dobře zachovalé kosti přední i zadní končetiny, spodní čelisti, části pánve, žebra a další kosti. 

 

Pramen: Nature