Za tímto scénářem stojí rozsáhlý výzkum týmu 25 vědců z různých oborů, jehož výsledky byly představeny na konferenci American Geophysical Union v mexickém Acapulco.
V historii naší planety došlo mnohokrát k masovému vymírání živočišných i rostlinných druhů. A nejednou za to byly pravděpodobně zodpovědné dopady kosmických těles. Asi každý čtenář si v této souvislosti vybaví už takřka „zprofanovaný“ případ vyhynutí dinosaurů a dalších druhů na konci křídy před 65 milióny let. To ovšem není jediná podobná událost. Zatímco někteří vědci horlivě hledají krátery a další důkazy pro kosmické katastrofy při sebemenší změně klimatu v historii, jiní se těmto snahám úpěnlivě brání. Ohledně řady takovýchto událostí tak panují mezi vědeckou komunitou spory.
Ostatně to potvrdil i jeden z odpůrců podobných teorií geolog Michael Oskin (University of North Carolina, Chapel Hill) v reakci na právě zveřejněné výsledky výzkumu. „V tomto oboru panuje tendence označit každý kruhový útvar jako kráter.“ Nicméně v tomto případě se zdá, že příznivci teorie zásahu kosmickým tělesem mají pro její podporu celou řadu důkazů. Geochemik z University of Orchester, New York Asish Basu je naopak přesvědčen, že použité metody jsou správné a důkazy pro explozi kosmického tělesa přesvědčivé.
Každopádně je jasné, že v období zhruba před 12 900 lety došlo k náhlé změně klimatu na severní polokouli. Toto období ochlazení se nazývá mladší dryas a trvalo asi 1300 let. Pravděpodobnou příčinou bylo náhlé uvolnění obrovského množství sladké vody na východě Severní Ameriky, která se dostala do Atlantiku. Dnešní odhady hovoří o 9500 kilometrech krychlových vody, které změnily salinitu oceánu, což vedlo k pozastavení Golfského proudu.
Nyní se tedy objevila teorie, podle které za tuto náhlou událost mohl dopad kosmického tělesa. Obrovská exploze komety nad územím dnešní Kanady destabilizovala kontinentální ledovou pokrývku, ve které se následně vytvořila řada kanálů, jimiž mohla sladká voda proudit do oceánu. Navíc prach a trosky exploze pokryly led, což vedlo k větší absorpci slunečního záření a následné rychlejší tání. „Domníváme se, že toto proudění vody z ledovcových jezer a z dočasně roztáté ledové pokrývky bylo důsledkem mimozemského impaktu,“ říká Jim Kenneth, oceánograf z University of California, Berkeley.
Důkazů pro toto tvrzení je hned několik, což zvyšuje důvěru v myšlenku impaktu kosmického tělesa. Vědci je nalezli v geologických vrstvách odpovídajících příslušnému období. Jedná se například o nanodiamanty, které jsou obvykle nalézány pouze v meteoritech, či uhlíkaté molekuly tvaru klícky, ve které jsou „uvězněny“ vzácné izotopy jako hélium-3. To je mnohem více zastoupeno mimo naší planetu než přímo na ní. Ostatně jak říká vedoucí týmu Richard Firestone, chemik z Lawrence Berkeley National Laboratory: „Pro tyto jednotlivé objevy můžete podat i jiná vysvětlení. Přijmeme-li je ale společně, je téměř jasné, že se zde došlo k impaktu.“
Navíc geoložka Luanne Becker (University of California, Santa Barbara) nalezla hned na třech různých místech důkazy pro ničivé požáry – jedná se o polycyklické aromatické uhlovodíky. Podle členů týmu zachvátily po explozi komety rozsáhlá území Severní Ameriky obrovské požáry, které vyhubily celé populace živočichů.
Místo, kde přesně došlo k rozpadu komety, je těžké přesněji určit. Nicméně z četnosti trosek exploze je zřejmé, že se tak stalo na severu kontinentu, snad v oblasti dnešního Ontaria či na Hudsonovým zálivem. Žádný kráter nalezen nebyl, což společně s nepřítomností prvků jako je iridium – jehož výskyt je charakteristický pro dopady asteroidů – vede vědce k domněnce, že se opravdu jednalo o kometu. Pokud případně přesto některé její fragmenty dosáhly zemského povrchu, dopadly na 3 kilometry silnou vrstvu ledu. Takto vzniklý ledový kráter později jednoduše roztál.
V období před 13 milénii rozkvétala na území dnešních Spojených států civilizace dnes označovaná jak Clovis podle místa archeologických nálezů. Tito lidé vyráběli kvalitní kamenné nástroje, pomocí nichž lovili divokou zvěř. Podle většiny teorií jsou považováni za první obyvatele Ameriky, kam se dostali z Asie překročením zamrzlého Beringova průlivu.
Tato civilizace ovšem poměrně náhle upadá právě ve zmiňovaném období. Až dosud se zdálo, že jednoduše vyhubili příliš mnoho živočichů a následně se nebyli schopni uživit. Nyní ale tedy přichází alternativní a poměrně silně podpořená teorie, podle které se společně s mnoha živočišnými i rostlinnými druhy stali oběťmi kosmické srážky, jejíž důsledky náhle a významně pozměnily jejich životní podmínky.
Zdroj:
NewScientist.Com
wikipedia.org