Poznatek je důležitý především z pohledu lidského zdraví, neboť jak lidé stárnou, ztrácejí kostní hmotu rychleji, než ji tvoří. Osteoporóza je pozvolné vyčerpání kostí, které postihuje třetinu žen po menopauze. Řídnutí kostí je jedním ze závažných medicínských, ale i společenských problémů. Ti kdož trpí osteoporózou jsou ve zvýšené míře ohroženi zlomeninami předloktí, páteře a krčku stehenní kosti.
Zlomeniny, vznikající následkem zeslabení kostí stojí zdravotní pojišťovny ve Velké Británii více než 1,5 miliardy Liber. V České republice je komplikacemi s osteoporózou ohroženo více než 400 tisíc žen a téměř 200 tis. mužů starších 50 let. Následky se ale týkají nás všech, neboť léčba osteoporózy a jejích následků, jde do miliard. Například v roce 1996 vydala jen Všeobecná zdravotní pojišťovna na léčbu osteoporózy přes půl miliardy korun. Léčba jednoho pacienta s osteoporózou stojí v současné době přibližně 20 000,- Kč ročně. Vynásobíme-li si toto číslo počtem postižených, dostáváme se k sumě 12 000 000 000,- Kč!
Osteoporózou - úbytkem hustoty kostních lamel trpí v ČR 400 tisíc žen
Příčiny osteoporózy, a tím možnosti jejímu zabránění, jsou rozmanité. Nejširší skupinu tvoří tzv. primární osteoporóza, jejíž příčina není známa. Sem patří kromě stařecké, také osteoporóza dospívajících, která souvisí s překotným růstem v období puberty. Dalšími faktory jsou, např. onemocnění ledvin, dědičnost, poruchy hormonální (zejména spojené s menopauzou), poruchy výživy s nedostatečným přívodem vápníku, vitaminu D a dalších minerálů, poruchy trávení, snížená pohyblivost, záněty, nádorová onemocnění a léčba některými léky (kortikoidy, cytostatika, hormony štítné žlázy, antiepileptika, heparin a jiné).
K pochopení prevence je nutné mít povědomí o vývoji naší kosterní soustavy v jednotlivých životních údobích. Od narození do dospělosti se celkové množství kostního minerálu zvýší asi 50 násobně. K největším změnám dochází v pubertě, kdy je růst největší. U dívek je to mezi 11 až 14 rokem, u chlapců od 13 do 17 let. V období puberty dochází k velmi progresivnímu růstu kostí, avšak jejich mineralizace se opožďuje. Tento dočasný nepoměr je příčinou častějších zlomenin dětí, které bývají někdy sváděny na nepřiměřenou pohybovou aktivitu. Maximální množství kostní hmoty bývá dosaženo po 20. roku života. V dalších 20 až 30 letech dochází k tzv. remodelaci kostí. V této době je odbourávání i tvorba kostní tkáně v rovnováze. Ve zbytku života pak již začíná postupně převažovat resorpce kostní hmoty, kosti se pak stávají křehčí a lámavější. Tvorba a úbytek kostní hmoty je však zcela individuální a závisí na celé řadě faktorů, jako je pohlaví, dědičnost, způsob života, fyzická aktivita, výživa, přidružené nemoci a podobně.
Zhoršování stavu kostí lze zpomalit pomocí medikamentů a cvičením. Zmíněná opatření sice zpomalí další ztrátu kostní hmoty, ale nedokáží proces obrátit tak, aby docházelo k jeho zlepšení, směrem k obnovení původního stavu kosti. Vibrace ale, jak se zdá, způsobují novou výstavbu kosti a dovolují tedy proces úbytku kosti zvrátit.
„Všichni teď chtějí postávat na „třepačce“ a zbavit se osteoporózy“ , říká Clinton Rubin ze Státní university v New Yorku, který byl vedoucím projektu a poprvé tento fenomen popsal ve vědecké literatuře. Kost je podle něj elementární „chytrý“ materiál a reaguje na zátěž. Dlouho známá skutečnost - že totiž málo používané a namáhané kosti jsou menší a lehčí, mu v tom dává za pravdu. Zdá se, jakoby vibrace kosti ošálily, a ty si potom myslí, že těžce pracují. Jakoby vibrace rozezněly ty správné struny kostních buněk a ty pak houfně odpovídají tvorbou kostní tkáně. Zatím nám toto vysvětlení musí stačit, neboť žádnému z odborníků se skutečný fyziologický mechanismus nepodařilo odhalit.
V testech použité vibrace jsou tisíckrát slabší, než ty, které by případně mohly kostem uškodit a výzkumníci je připodobňují k rázům, jaké jsou na náklaďáku jedoucím po dlažbě. Tvrdí, že rázy jsou bezpečné i pro lidi s extrémně slabými kostmi. Klinické testy, při kterých ženy po menopauze postávají na vibrující plošině byly již zahájeny. Předběžné výsledky jsou povzbudivé. Než ale bude možno toto ošetření zařadit mezi terapeutické metody, čeká jej řada dalších testů.
Obavy pesimistů:
Mezi ženou a ovcí mohou být větší rozdíly než se na první pohled zdá.