Brazilský Philodendron selloum kvete nápadným květenstvím, jež tvoří asi dvacet centimetrů dlouhý bílý válec se zakulaceným vrcholem. Válec je zavinut do jakéhosi kornoutu tvořeného listenem z vnější strany zeleným a z vnitřní strany smetanově zbarveným. Květenství je složené ze stovek droboučkých kvítků vyrůstajících ze společné dužnaté stopky. Když položíme na květenství dlaň, překvapí nás, jak je teplé. Dá se říci, že čím je chladněji, tím více se květenství ohřívá a jeho teplota může vyšplhat i nad čtyřicet stupňů Celsia. Jeho teplota je tedy vyšší než tělesná teplota člověka.
Výkonnost "topného systému" v květenství filodendronu se projeví velmi názorně v laboratorních podmínkách. Při teplotách pod nulou, s kterými se ale filodendron ve své brazilské domovině prakticky nepotká, se květenství nedokáže ohřát. Ale stačí, aby se rtuť teploměru vyšplhala na 4°C a květenství se dokáže samo ohřát na 38°C. Tuto teplotu si květenství udrží i při vyšších okolních teplotách a při teplotě vzduchu 39°C dosáhne teplota květenství 46°C.
Když budeme květenství filodendronu sami topit v očekávání, že se květenství přehřeje vlastním teplem, dočkáme se dalšího překvapení. Rostlina při vyšších okolních teplotách začne omezovat produkci tepla a fatálnímu přehřátí tím předejde. Filodendron je schopen nejen produkovat teplo, ale i řídit produkci tepla. Proč to dělá? Netopí pro sebe, ale své hmyzí opylovače.
Život hmyzích opylovačů je nesmírně tvrdý. Energetické nároky na let jsou vysoké a svaly hmyzu mohou tuto těžkou práci vykonávat jen v případě, že jsou ohřáty na potřebnou teplotu. Udržení "provozní" teploty létacích svalů tedy dále energeticky zatěžuje opylovače v jejich beztak náročném způsobu života.
"Horký" květ filodendronu a dalších rostlin může proto sloužit opylovačům jako jakási "ohřívárna", kde se hmyz "zadarmo", tj. bez vlastního výdeje energie, zahřeje na potřebnou teplotu. Opylovači rostlin produkujících teplo jsou pak ve výhodě, protože ušetřenou energii mohou využít na plození potomků nebo trávení potravy. Vyloučit nelze ale ani možnost, že je teplo důležité i pro samotnou rostlinu a umožňuje jí správný vývoj květů, plnohodnotné opylení a následný vývoj semen.
Výzkum opylení filodendronu Philodendron selloum v jeho brazilské domovině ale ukazuje na ještě jednu možnou příčinu ohřívání květenství. Na vrcholku květenství filodendronu se nacházejí samčí květy, které produkují pyl, ale nejsou schopny vytvořit semena. Trochu níže se vyskytuje pás neplodných samčích květů, které sice netvoří pyl a nemohou se v nich vyvíjet semena, ale nabízejí opylovačům nektar a navíc jsou hlavním zdrojem tepla v květenství. Nejníže se na stopce květenství nacházejí samičí květy, ve kterých se po opylení vyvíjejí semena.
V době, kdy jsou samičí kvítky v květenství schopny opylení, je produkce tepla květenstvím maximální. Toto teplo plně rozevře ochranný listen, který jinak květenství filodendronu halí. Otevře tak cestu opylovačům, většinou tropickým broukům, aby se zhostili své úlohy. Ti se nenasytně krmí na vyhřátých sterilních samčích květech ve střední části květenství a netuší, že za chvíli nad nimi sklapne důmyslná past.
Květenství přestane "topit" a ochranný listen se kolem něj pevně sevře. Brouci zůstanou na dvanáct hodin uvězněni pod listenem. Při hledání cesty ven, opylí samičí květy. Jakmile je opylení zajištěno, začne se květenství opět ohřívat a listen pootevře broukům únikovou cestu. Udělá to ale tak, aby brouci museli prolézt kolem plodných samčích květů na vrcholku květenství, které v té době uvolní pyl. Pylová zrnka se nachytají na tělíčka brouků a jsou pak zanesena na květenství dalších filodendronů. Tímto způsobem si filodendrony zajistí opylení pylem cizích rostlin a zabrání opylení vlastním pylem. To je velice důležité, protože takto vzniklá semena v sobě kombinují geny dvou rodičovských rostlin a mají větší naději, že se snáze vyrovnají s nástrahami světa.
Audio záznam z pořadu Vstupte ČRo Leonardo.