FDA, americký úřad pro potraviny a léčiva odsouhlasil k použití první polymer určený pro chirurgické šití, jehož základ je vyroben DNA technologií. Materiál se bude prodávat pod označením TephaFLEX .
Chirurgové dnes dokážou pospojovat kde co. I když hitem poslední doby jsou různá lepidla, většinou jde o deriváty krevní plasmy a o jednom takovém objevu jsme na Oslu psali v článku Gel umí bleskově zastavit krvácení, nejde je použít všude.
Bez klasického chirurgického „vyšívání“ to zatím nejde. V místech, kde je na tkáň vyvíjen určitý tah, je šití zcela nepostradatelné. Dnešní nádobíčko chirurga už nejsou nitě takové jak je známe, většinou jde o vlákna, která jsou přímo napojena na jehlu, takže se nic nemusí navlékat. Vláken je celá řada jak co do jejich síly a pevnosti, tak i co do jejich dalších vlastností jako je jejich trvanlivost. Na vláknech se dnes hodnotí i jejich specifické biologické vlastnosti, jako například nepodporování zánětu a nebo schopnost odpuzovat nádorové buňky, aby se v místě stehu nesrocovaly. Požadavky na nový materiál jsou náročné a dostat od FDA souhlas k jeho distribuci do zravotnických zařízení, není jen tak. Výrobku o kterém je tento článek, se to podařilo. Nové vlákno vyvinula společnost Tepha Inc. z Cambridge, která doufá, že kromě chirurgického vlákna pro šití bude ze stejného materiálu brzo vyrábět další pomůcky pro chirurgy jako jsou podpůrné sítě pro regeneraci tkání, včetně srdečních chlopní.
K nejbližšímu použití nově vyvinutých vláken dojde v břišní chirurgii protože při spojování pobřišnice a svalových vrstev je třeba zvláště pevného materiálu. V břišní stěně působí značné síly a rány mají tendenci se rozevírat. Ne nadarmo se břišním svalům společně s bránicí, říká břišní lis. Opravy stehů, které pod tímto tahem povolí dříve, než dojde k dokonalému srůstu sešívaných tkání, se dělají obtížně, protože rána se šije po vrstvách a dostat se ke spodní vrstvě znamená všechny vrchní vrstvy znovu otevřít.
Materiál o kterém zde hovoříme, vyrábí Tepha Inc., ale vlastní objev udělali v MIT (Massachusetts Institute of Technology). Otcem myšlenky je Anthony Sinskey. Zmiňujeme se o něm proto, protože on byl tím kdo odolal tlakům odpůrců genetických manipulací a přes výhružky aktivistů pokračoval v pokusech při kterých vyměňoval geny mezi různými druhy baktérií. Činnost, která stála za vznikem pevného vlákna vlastně začala za zdmi laboratoře v MIT již před dvaceti lety!
Jak se k nově vyvinutému materiálu postaví odpůrci gmo dnes, je otázkou. Je to sice látka, která se v přírodě vyskytuje, ale nevyskytuje se ve formě, která by chirurgům vyhovovala. To jsou schopny zajistit až geneticky modifikované baktérie.
Nejvyšší americká autorita pro kontrolu léčiv (FDA) odsouhlasila biopolymerové vlákno k použití v humánní medicíně v únoru letošního roku a výrobce již začíná s marketingovou kampaní. Odborníci se shodují v tom, že nejde jen o úspěch biotechnologů, ale že jde také o vítězství zdravého rozumu ve vnímání gmo produktů společností. Nejde totiž jen o nějaké nitě, které by ostatně šlo nahradit o něco horšími. Jde o následné produkty z materiálů na bázi zmíněného polyesteru, které budou sloužit jako náhradní díly v našich pochroumaných tělesných schránkách.
Vědci doufají, že se jim s pomocí tohoto materiálu podaří vyrobit srdeční chlopně, které by současně byly jakýmsi lešením, jež by se časem vstřebalo ale ještě předtím by umožnilo nově implantované chlopni, aby se zvětšovala tak, jak srdce roste. Tím by odpadla nutnost opakovaných operací u dětských pacientů, kterým jsou chlopně nahrazovány stávajícími umělými chlopněmi. Podle představitele firmy Tepha Dr. Williamse jsou pokusy na zvířatech nadějné a firma brzo předvede, že dokáží vyrobit srdeční chlopeň, která lépe plní svojí funkci, protože na pokusném zvířeti roste spolu se srdcem.
Prameny:
Massachusetts Institute of Technology.
FDA