Tamiflu patří do skupiny léků, které se nazývají "inhibitory neuraminidázy". Tyto léky brání viru chřipky v jeho rozšíření uvnitř těla a tak pomáhají zmírnit symptomy, které jsou přímým následkem virové infekce nebo jim předejít. Léčivou látkou je oseltamivir-fosfát. Na příbalovém letáku se jako nejčastější nežádoucí účinky přípravku Tamiflu uvádějí nucení na zvracení a bolest břicha. Tyto problémy se ale měly vyskytovat jen po podání první dávky přípravku a měly vymizet. Také žádné z dalších méně častých nežádoucích účinků neavizovaly ovlivnění psychiky.
První vážnější upozornění na problémy s Tamiflu se na veřejnost dostaly letos v lednu. Tehdy Americký úřad pro kontrolu léčiv Food and Drug Administration (FDA) upozornil na neobvyklé psychické problémy u osob, které dostávaly Tamiflu.
Zdá se, že Tamiflu má dopad na lidskou psychiku a že ovlivňuje lidské chování. Nasvědčují tomu psychické problémy, které pozorují především v Japonsku. Výrobce léku Tamiflu (Roche Holdings in Basel, Švýcarsko) se pro media prostřednictvím svého zástupce vyslovil, že je tomu naopak a že osoby s chřipkou jsou méně ohroženy rizikem psychického problému, pokud lék berou,než když neberou. David Reddy na obvinění léku z nežádoucích účinků uvedl argument, že společnost Roche může pověst léku může obhájit. Dokládá to publikovanými údaji, jež dříve shromáždily dvě velké studie a k nimž data poskytly dvě velké americké pojišťovací společnosti. Celkem se jednalo o poznatky s podáváním léku na 226 000 osobách, z nichž 101 500 jich Tamiflu dostávalo.
U obou skupin sledovaných osob (jak těch co Tamiflu braly, tak těch co jej nebraly), se ve 2% až 5% pacientů objevily psychické problémy. Příčiny byly různé. Od encefalitidy způsobené infekcí, přes úzkostné stavy, halucinace, blouznění až po delirium. Podle Reddyho ale ti, jež Tamiflu dostávali, měli symptomy signifikantně slabší.
Lék Tamiflu se nejvíce používal v Japonsku. Více než tři čtvrtiny osob, které Tamiflu celosvětově braly, jsou Japonci. Počet lidí a čas, po který lék Japonci brali, lze vyjádřit údajem, jako by lék bralo 380 000 osob po celý jeden rok. Japonsko má dlouhodobý průměr výskytu sebevražd na hladině 25 osob na každých 100 000 obyvatel. Pokud tento výskyt aplikujeme na osoby beroucí lék Tamiflu, dojdeme k číslu 95. Tolik osob by si teoreticky mělo sáhnout na život i bez přičinění léku. Podle Reddyho se to ale nestalo. K zákazu Tamiflu u mladistvých měly zavdat příčinu pouze dva případy, kdy se mladiství odhodlali k sebevražednému skoku z okna v době, kdy byly pod vlivem Tamiflu.
Chřipka samotná, ač to je málo známo, má nervově psychický efekt. Na vině jsou cytokiny, které přirozeným způsobem produkují buňky našeho imunitního aparátu jako odpověď na virus, který pronikl do mozku a způsobuje tu jeho zánět. Tamiflu ale snižuje množství virů a tak i imunitní odpověď by měla být menší.
Jiný odborník na léčbu chřipky – John Treanor z University v Rochesteru, který měl možnost studovat klinické záznamy z pokusů prováděných s Tamiflu, se vyjádřil, že z uvedených dat nevyplývá, že by lék měl navozovat nějaké nežádoucí vedlejší účinky související s psychikou. To je ale poněkud v rozporu s tvrzením japonské vládní zprávy, podle které zemřelo při podávání léku 54 osob. Patnáct z nich, kteří byli ve věku 10 až 19 let, mělo skočit z okna. Ostatní se zase měli pod vlivem Tamiflu pokoušet ukončit svůj život pod koly aut. K tomu se přidružuje sedm případů dospělých, kteří se pod vlivem Tamiflu o sebevraždu rovněž pokoušeli, z čehož dva úspěšně.
Masato Tashiro, který je šéfem oddělení mající v japonském Národním ústavu pro infekční onemocnění, se pro časopis New Scientist vyjádřil, že stažení Tamiflu je v tuto chvíli spíše politické rozhodnutí řešící citlivou otázku a že žádná strana v tuto chvíli nemá dostatek vědeckých poznatků. Nicméně doplňuje svoje vyjádření poznámkou, že co se jeho samotného týká, myslí si, že Tamiflu se může dostávat z krve do mozku a že naše chování může ovlivňovat.
Zdá se, že zakopaný pes je právě v otázce prostupu léku do mozku. Mozek je chráněn vysoce nepropustnou hradbou, která brání tomu, aby se do něj dostávaly látky, které by jej mohly ohrozit. Molekula účinné látky, kterou je oseltamvir, je dostat velká a do mozku by z krevního řečiště procházet neměla. V roce 2004 firma Roche ale zveřejnila varování, že by se Tamiflu nemělo podávat dětem mladším jednoho roku. Toto rozhodnutí padlo po pokusech na myších. Ukázalo se, že na mladé myši, které ještě neměly zcela vytvořenu mozkovou bariéru, lék působil snížením mozkové aktivity a mladé myši hynuly.
Za normálních okolností by ale Tamiflu ochrannou barierou mozku pronikat neměl. Jenže! Při nemoci nemusí být vše normální a poměry se mohou zvrtnout. Je známo, že při zánětu se propustnost membrán mění. A právě k takovému stavu může při chřipce docházet. Tím také japonští lékaři argumentují. Obávají se, že při chřipce změněná propustnost membrán vmozku dovoluje léku Tamiflu aby se dostával do mozku, snižoval jeho aktivitu a měnil naše chování.
Jižní Korea, Nový Zéland, Thaiwan a Evropská unie na vzniklou situaci reagovaly tak, že zveřejnily varování směrované lékařům, aby si všímali a sledovali případné poruchy v chování mladistvých, kterým lék Tamiflu předepisují. Po vzoru Japonska ale lék pro použití u mladistvých, nezakázaly.
Prameny:
FDA
New Scientist