Vitamin D je souhrnné označení pro různé formy tohoto v tucích rozpustného vitaminu. V potravinových doplňcích se používají vitamin D3 (cholekalciferol) a vitamin D2 (ergokalciferol). Vitamin D3 si naše tělo umí za pomoci ultrafialového záření vyrobit samo z cholesterolu. Soudí se, že všechny jeho formy mají v lidském těle stejný účinek. Vitamin D, aby byl biologicky aktivní, musí být v ledvinách dále přeměněn. Naše tělo si dokáže skladovat jen velmi malé množství vitaminu D.
Výsledky studie
Pittsburghští ve své práci tvrdí, že více než 80% Afro-Američanek a téměř polovina bělošek měly při vyšetřeních velmi nízkou hladinu vitamínu D a to i přesto, že více jak 90% z nich bralo v době svého těhotenství vitamínové doplňky.
Podle vedoucí projektu, kterou je Lisa Bodnar, odpovídají těmto výsledkům na těhotných ženách i následná vyšetření, která její tým prováděl u narozených dětí. 92.4 % novorozenců Afro-Američanů a 66.1% dětí bělošských párů, trpělo avitaminózou D.
Z dřívějších studií se přitom ví, že nedostatek této látky v tak útlém věku je spojen s rachitidou (řídnutím a lomivostí kostí), zvýšeným rizikem diabetu typu 1, astmatem a schizofrenií.
Děti po porodu jsou ohledně příjmu vitamínu D kompletně závislé na jeho příjmu od matky. Není tedy překvapením, že jeho nízké zásoby v době pregnance se vymstí i na narozených dětech.
Uvedené poznatky byly získány z náhodně vybraných 200 černošek a stejného počtu náhodně vybraných bělošek. Odběr vzorků se týkal období let 1997 až 2001. Vzorky krve od žen zahrnovaly odběr provedený před 22. týdnem jejich těhotenství a také těsně před porodem. U novorozenců byl poprvé vzorek krve odebrán z pupečníkové krve. Vesměs nedostatečné hodnoty jsou o to více zarážející, že jim nebyly schopny zamezit ani multivitamínové přípravky běžně konzumované ženami před porodem.
Doktorka Bodnar z toho vyvozuje, že je potřeba si z toho vzít ponaučení a buďto nechat vystavovat své tělo ve větší míře slunečním paprskům, nebo zvýšit dávky přísunu vitamínu D jinou cestou.
U obou skupin žen se hladina vitamínu D v létě zvyšovala a v zimě a na jaře klesala na minimum. Menší letní nárůst byl u černošek. U dětí však nedostatek vitamínu zůstával víceméně setrvalý, jeho kolísání v závislosti na ročním období bylo minimální.
Delší dobu je známo, že deficit vitamínu D je hodně rozšířen mezi lidmi tmavé pleti, zvláště u těch, co žijí na severní polokouli, kde je méně ultrafialového záření. Nejhorší je situace v zimě. Tehdy je deficience třikát větší, než je její běžný výskyt v letním období. Na území USA to platí pro všechny těhotné ženy, bez rozdílu barvy jejich pleti.
Tato Pittsburghská studie patří k největším dosud provedeným. I když byla provedena na americkém kontinentu, zaslouží si i naší pozornost. Lze předpokládat její obecnou platnost a tudíž se týká i nás. Zarážejícím zjištěním je fakt, že 90% všech žen bralo vitamínové doplňky a přesto byl i u nich deficit vitamínu D obecným jevem. Jinými slovy to znamená, že přísun vitamínu potravou, přes veškerá zdravotnická doporučení, se míjí účinkem. Vyřešení tohoto problému by bylo výrazným příspěvkem ke zlepšení zdravotního stavu lidské populace. Přispět by k tomu měla větší konzumace rybího tuku a pravidelné slunění.
Pramen:
University of Pittsburgh Schools of the Health Sciences.