Trochu jiná reality-show „Odhalení“, která nám prostřednictvím Českého rozhlasu Leonardo nabídla intimní pohled  do života goril, by zřejmě zbledla ve srovnání s „blízkými setkáními“, jakým holdovali s gorilami naši dávní předci.

 

 

 

Svědek, který  to s odstupem 3,3 milionu roků všechno „práskl“, se jmenuje Pthirus pubis čili veš muňka. Jeho výpovědi bedlivě naslouchal Americký genetik David Reed z University of Florida.

 

 

Reed srovnal dědičnou informaci lidské vši muňky s DNA obdobných vší ostatních primátů. Přitom se ukázalo, že lidská muňka má nejblíže ke gorilí vši Pthirus gorillae.

 

 

Těžko jsme mohli vši zdědit od společného předka, protože předek lidí a goril žil asi před 7 až 9 miliony lety. K předání předka dnešních lidských a gorilích muněk ale došlo před 3,3 miliony roků. Tyto vši jsou bezkřídlé a nedokážou skákat, takže se mohou přenášet jen těsným kontaktem.

 

 

Muňky si lidé předávají velmi snadno například  při pohlavním styku. Znamená to, že se naši dávní předci „spouštěli“ s předky goril? David Reed si to nemyslí.

 

 

Mimo tělo hostitele přežije muňka nejvýše 24 hodin. Podle Reeda to stačí, aby naši předci chytli gorilí vši, když se živili gorilími mršinami nebo přespávali v opuštěných gorilích hnízdech.

 

Prameny:

BMC Biology

New Scientist

 

---

 

 

 

 

 

„Nejsem si ale jistý, zda někdy dokážeme pravdivost některé z těchto hypotéz,“ řekl Reed v rozhovoru pro New Scientist.