Svět objevil „znovuzachycení energie“ (v anglicky psané literatuře je označováno jako „energy recapture“). Například jedno hongkongské fitness-centrum využívá energii z rotopedů k osvětlení tělocvičny. Pot cvičenců se tak, obrazně řečeno, mění na světlo. Podobných energetických úspor se nabízí mnohem více. Například podchody pro chodce by mohly osvětlovat zdroje světla napájené energií kroků chodců. Chce to „jenom“ ten správný povrch chodníku, který by zachytil energii z každého šlápnutí.
P.S. Mám obavy, že když půjdu takovým podchodem v noci sám, tak tam bude tma jako v pytli, i když budu dupat jako slon.
Vojáci uvažují o tom, že by zachycená energie z pohybů těla mohla napájet miniaturní chladničku, v které si voják nese léky. Jedna nizozemská diskotéka instalovala podlahu, která je složená z piezoelektrických krystalů a rozsvěcí se díky křepčení tanečníků.
Skvělé nápady. Ale jen do chvíle, než si vezmeme tužku a papír (ekologicky založenější čtenáři si mohou psát výpočty venku klacíkem do písku, aby „šetřili naše lesy“). Když jede v onom hongkongském fitness centru na plný výkon všech 13 rotopedů, rozsvítí to pět šedesátiwattových žárovek. Náklady na instalaci celého zařízení šetřícího energii dosáhly 15 000 dolarů. Pokud budou všechny rotopedy plně vytíženy 10 hodin denně, vrátí se investice za 82 let. Kalkulace kolem návratnosti se ale poněkud změní, když vezmeme v potaz, že klub rozjel reklamní kampaň, jejíž ústředním mottem je heslo: „Powered by YOU“ čili „poháněno či napájeno VÁMI“. Zvýšený zájem ekologicky uvědomělých zákazníků může brzy vyvést fitness centrum z červených účetních čísel.
Odborníci na energetiku přiznávají podobným projektům osvětovou roli. Lidé si uvědomují, že energie, kterou dnes a denně spotřebovávají, není samozřejmostí a musí být někde vyrobena. Na „znovuzachycenou energii“ ale shlížejí se skepsí. V Nature se k této otázce vyjádřil manchesterský energetický konzultant Graeme Bathurst.
„Tak zvaná ´energie zadarmo´, která pochází z místních zdrojů, jako jsou například místní větrné turbíny instalované mnoha společnostmi a domácnostmi, není ve skutečnosti zadarmo. Vysoké náklady na instalaci těchto zařízení dělají z těchto strategií spíše reklamní triky nebo ´zelenou reklamu´. Ve skutečnosti se tu úspor nedosahuje,“ říká Bathurst.
Svítící podlaha nizozemské diskotéky stála 260 000 dolarů. Tahle suma se nemůže klubu vrátit jen v uspořené energii. Pokud dosáhne návratnosti, pak jen díky „zelené reklamě“ a zvýšenému přílivu ekologicky nadšených tanečníků.
Podobně vidí Bathurst i kalkulace domácích větrných elektráren.
„Nevyrobí dost energie na to, aby se zaplatily jejich pořizovací náklady. Města prostě nejsou dost větrná. Vynaložené peníze se vám nikdy nevrátí,“ říká Bathurst.
„Je to všechno příliš drahé,“ říká expert o „znovuzachycené energii“. „Je to jistě hezký a zajímavý nápad. V současné době je to ale spíš jen záležitost reklamy a zábavy.“
Pramen: Nature