Start z kosmodromu Cape Canaveral se uskutečnil v sobotu krátce před západem Slunce místního času. Zatímco v předchozích dnech byl dvakrát odložen kvůli nepříznivému počasí, tentokrát příroda startu nebránila. K hladkému průběhu přispěla i jako obvykle spolehlivá raketa Delta 2, která také během tohoto startu odvedla svou práci znamenitě.
Uplynulo 73 minut od zážehu raketového motoru prvního stupně, když se z nákladového prostoru uvolnila první z pětice družic. Další čtyři ji následovaly jenom o několik sekund později.
Pro NASA tento start znamenal vůbec nejvyšší počet družic vynesených jednou kosmickou raketou. Cílem výpravy THEMIS (Time History of Events and Macroscale Interactions during Substorms) je vysledovat původ mocných geomagnetických bouří v zemském magnetickém poli. Družice jsou téměř identické, každá z nich o velikosti myčky na nádobí a hmotnosti 128 kg. Projekt pojmenovaný podle řecké bohyně spravedlnosti stál 200 miliónů dolarů.
Geomagnetické bouře byly poprvé identifikovány v 19. století. K jejich vzniku dochází v okamžiku, kdy elektricky nabité částice vyvržené ze Slunce zasáhnou zemské magnetické pole. Tyto částice s vysokou energií poté sledují magnetické siločáry jež je „přivedou“ do horních vrstev atmosféry v oblasti zemských magnetických pólů. V důsledku interakce s částicemi zemské atmosféry dochází ke vzniku polárních září.
Magnetické bouře jsou úzce spojeny s kosmickým počasím a vědci doufají, že když pochopí příčiny jejich vzniku, získají nové poznatky i o vlivu slunečních erupcí na naši planetu. Polární záře jsou pouze „neškodným“ vizuálním efektem těchto bouří, které mohou ohrozit provoz družic na oběžné dráze či zde pracující astronauty. Vědci si ale zatím nejsou jisti, kde přesně tyto bouře začínají. Věří ale, že právě družice THEMIS jim to prozradí. „Hledání bodu původu těchto pomíjivých bouří je otázkou starou téměř stejně jako samotná kosmická fyzika,“ uvádí Vassilis Angelopoulos, hlavní výzkumník projektu z University of California v Berkeley.
Jedna samostatná družice by místo původu takové bouře nebyla schopna zjistit. A právě proto jich je pět. Lze říci, že jedna z nich je záložní, protože pro splnění cílů projektu jsou dostačující čtyři družice. Každá z družic bude tyto bouře detekovat a právě díky kombinaci dat jimi pořízených bude možnost vystopovat odkud se bouře šíří. Za tímto účelem bylo v polárních oblastech Severní Ameriky zřízeno 20 pozemských stanic, které budou ve spolupráci s družicemi vznikající bouře rovněž sledovat.
Samotné družice během následujících měsíců zaujmou požadované oběžné dráhy a budou otestovány jejich přístroje. Dvě z nich se budou pohybovat ve vzdálenosti odpovídající vzdálenosti 1/6 Měsíce, další dvě dosáhnou dokonce poloviny vzdálenosti souputníka naší Země. Jejich pohyb po oběžných drahách bude připomínat jakýsi orbitální balet, který je každé čtyři dny přivede nad Severní Ameriku. Ve spolupráci s pozemskými stanicemi tak budou schopny po dobu 15 až 20 hodin sledovat případné geomagnetické bouře. Vědci odhadují, že během 2leté doby výpravy takto zaznamenají asi 30 bouří.
Zdroj:
NASA
Spaceflightnow.Com