A nejméně na 11 dalších Saturnových měsíců stříká ze svých gejzírů ledové krystalky. Enceladus je tvořen převážně ledem (hustota jen 1600 kg/ m³,  průměrná teplota 51 K, tj. -222⁰ C)  a je tělesem s největší odrazivostí ve Sluneční soustavě (albedo 99%). Je tedy „bělejší“ než list papíru.

 

 

„Enceladovo umění spočívá v tom, že stále mění povrchy ostatních měsíců, které obíhají uvnitř tohoto krásného víření ledových částeček z měsíce,“ řekla Anne Verbiscer (University of Virginia). „Enceladus nazýváme grafitový umělec, protože je schopen změnit vzhled dalších měsíců."

 

 

Enceladus z ledových krystalků vytváří kolem Saturna prstenec o šířce asi 300 000 km - prstenec E. Přinejmenším 11 dalších měsíců má svou oběžnou dráhu uvnitř tohoto prstence a jsou neustále vystaveny vysokorychlostním srážkám s Enceladovým ledovým mrakem (včetně samotného Encelada). Rychlost, se kterou ledové částečky narážejí na povrch Saturnových měsíců, může být až několik km/s.

 

 

 

Řada gejzírů na jižním pólu Encelada neustále vybuchuje, katapultuje ledové krystalky a nakonec formuje oblačný prstenec ledových částeček. Při každém oběhu kolem Saturna Enceladus neustále doplňuje prstenec novým materiálem.

Částečky mohou zde přetrvávat tisíce let a to až do té doby než narazí do některého ze Saturnových měsíců (včetně Encelada, který prochází svými vlastními „emisemi“).

 

 

„Dlouho jsme se ptali, proč jsou měsíce poblíž prstence E tak jasné, když nejsou geologicky aktivní jako Enceladus?“, řekla Verbiscer(ová). Odpověď je jednoduchá - jejich povrch je pokryt ledovými krystalky z Encelada. „To jsme předtím nevěděli.“ Měsíce Enceladus a Tethys, obíhající v nejhustější části prstence E, proto mají vyšší albedo než např. Mimas, Dione nebo Rhea. Ale i tyto měsíce jsou mnohem světlejší než ty, které obíhají mimo prstenec E (např. Epimetheus, Janus a další).

 

 

Verbiscer(ová) ještě dodala, že Enceladus je zajímavý i pro astrobiology, protože pod povrchem může být kapalná voda a teoreticky by tam mohly být i primitivní mikroorganismy.

 

 

 

Pro planetární astronomy je Enceladus zajímavý zejména proto, že je geologicky aktivní. Se svým průměrem asi 500 km je Enceladus téměř 7krát menší než náš Měsíc. Ale není jako náš Měsíc. Vzhled Encelada ustavičně mění gejzíry, chrlící led a kapalnou vodu („ledový vulkanismus“).

Pravděpodobnou příčinou může být teplo a tlak hluboko uvnitř tělesa. Spouštědlem mohou být i slapové síly Saturna, Dione a dalších měsíců.

 

 

Povrch měsíce je poměrně mladý, možná méně než 100 miliónů let. Z více než 56 známých Saturnových měsíců je Enceladus 6. největším. Objevil ho v roce 1789 britský astronom William Herschel (1738-1822).

 

 

Povrch Encelada je pokryt ledem, obsahuje hladké rovinné oblasti, díry v ledu, krátery, vyvýšeniny a dlouhé linky trhlin v okolí jižního pólu. Tektonická struktura v oblasti jižního pólu se podle svého vzhledu nazývá „tygří drápy“ („tiger stripe“).  Trhliny jsou zdrojem ledových „chocholů“, z nichž je materiál uvolňován a uniká na oběžnou dráhu, vytváří „vlečku“, hromadí se a vzniká dobře pozorovatelný oblačný prstenec kolem Saturna.

 

 

 

Enceladus je podle římské i řecké mytologie obr, který je odpovědný za oheň sopky Etny na Sicílii.
„Je to velmi příhodný název, protože Enceladus je geologicky aktivní a vyvrhuje ven ledové částečky ze svého jižního pólu,“ řekla Verbiscer(ová). „Ale jeho vliv je značně rozsáhlý, protože má schopnost změnit vzhled svých sousedních měsíců.“

 

Práce byla publikována 9. února 2007 v Science (Anne Verbiscer, Richard French, Mark Showalter, and Paul Helfenstein: Enceladus: Cosmic Graffiti Artist Caught in the Act).

 

 

Zdroje:
https://www.spaceref.com/news/viewpr.html?pid=21851
https://photojournal.jpl.nasa.gov/target/Enceladus