Tým amerických vědců vedený Waltherem Mothesem z Yale University kultivoval společně myší buňky nakažené virem myší leukémie (MLV) a zdravé myší buňky. Přitom si všimli, že viry cestují z nakažené buňky do zdravé přes dlouhé tenké výběžky zvané filopodia.
Tyto výběžky „vyztužené“ bílkovinou aktinem obvykle slouží buňkám k pohybu nebo k „šátrání a průzkumu“ v okolí. Z jedné buňky do druhé přejde virus pře filopodium za dvacet minut.
Virus donutí nakaženou buňku, aby nasávala z okolí volná filopodia tak dlouho, dokud nevytvoří dostatečně stabilní „můstek“ dlouhý i 30 mikrometrů. Nakažená buňka zachytí volný konec filopodia v místě, kde je na jejím povrchu na vazebné bílkovině „zakotven“ obalový protein viru. Virus se tedy sám podílí na vytvoření můstku.
Virus pronikne do mezibuněčného můstku a vydá se „proti proudu“, přičemž používá aktiniová vlákna podobně jako používají horolezci „fixní lana“ pro stoupání strmým svahem.
Podobných příkladů manipulace nakažené buňky lze najít v přírodě mnohem více.
Například virus HIV nutí nakažený lymfocyt k tvorbě tzv. infekční synapse se zdravým lymfocytem. Vytvoří se přitom poměrně velká styčná plocha mezi nakaženým a zdravým lymfocytem a viry mohou „přestupovat“.
Pramen:
Nature Cell Biology