Už v roce 1986 publikoval australský epidemiolog Nick Martin studii, která hodnotila společenské postoje 4500 dvojčat.
Byla mezi nimi jak dvojčata jednovaječná, jež jsou geneticky totožná, tak i dvojvaječná, jež sdílejí jen polovinu dědičné informace.
Studie, která vyšla v prestižním PNAS, skončila šokujícím závěrem – společenské postoje jsou určeny z valné části geneticky. Prostředí, v jakém člověk vyrůstá, na ně němá zdaleka takový vliv.
Studie zapadla. Nedávno se k ní vrátili američtí vědci John Alford z Rice University v Houstonu a John Hibbing z University of Nebraska. Ti provedli nové, mnohem důkladnější analýzy dat a Martinovy závěry potvrdili. A šli ještě dále – od společenských postojů k politické orientaci.
Na základě formulářů, které účastníci testů vyplnili, byli Alford a Hibbing s to určit jejich politickou orientaci a vyjádřit ji jako index „konservatismu“ či „liberalismu“. Dokázali také kvantifikovat „sílu“ politického přesvědčení. Následně spočítali, že je politická orientace ze 40 až 50% určena geneticky.
Rodinné vztahy na ni nemají téměř žádný vliv. Na druhé straně ale příslušnost k politickým stranám se nedědí. Ta je výsledkem prostředí, v jakém člověk žije. Výsledky studie Alforda a Hibbinga zveřejnil prestižní vědecký časopis American Political Science Review.
Reakce na tuto studii mezi odborníky byly překvapivě kladné.
„Dostali jsme mnohem víc pozitivních ohlasů, než jsme čekali,“ řekl Hibbing v rozhovoru pro časopis The Scientist.
Samozřejmě, že studie narazila i na velmi tvrdou kritiku.
Politolog Evan Charney z Duke University tvrdí, že studie na jednovaječných a dvojvaječných dvojčatech nejsou s to odlišit vliv genů od vlivů vnějšího prostředí. Podle něj odporují závěry studie i historickým zkušenostem.
„Mohl by se člen indiánského kmene v Amazonii, který se od jiných lidí geneticky nijak zvlášť neliší, „narodit“ jako komunista? Nebo liberál?“ napsal Charney v e-mailu redakci The Scientist.
Alford a Hibbins kritiku odmítají.
„Neříkáme, že politická orientace je determinována geny,“ říká Alford. „Klíčovým zjištěním je, že zdaleka není určena jen podmínkami vnějšího prostředí.“
Pramen: PNAS, The Scientist, ČTK, American Political Science Review.
Komentář Osla
Neměl by premiér Topolánek v souvislosti s „využitím“ obou politických „přeběhlíků“ oznámit na ministerstvo životního prostředí, že „nakládá s geneticky modifikovanými organismy“ ? Oba poslanci změnili svou politickou orientaci tak náhle a natolik, že předtím zřejmě muselo dojít k cílenému zásahu do jejich DNA. Alespoň se to zdá pravděpodobné ze závěrů studie Johnů Alforda a Hibbinga.