BSE je smrtelná neurologická choroba. Příčinou je zašmodrchání přirozeného, prionového proteinu. Pokud se prionový protein nevhodně poskládá nervové buňky se jej nedokáží zbavit a po nějaké době jsou zvrhlým proteinem tak napěchovány, že hynou. V mozku tak vznikají díry jak v ementálu.
Molekulární biolog Mike Clawson se svými kolegy z U.S. Meat Animal Research Center ve městě Clay, Nebrasca,USA se dali do studia variant genu, který má v buňce tvorbu zmíněného proteinu (PRNP) na starost. Snažili se najít rozdíly, které jsou pro tento gen přirozené a které za dobu vývoje skotu jako druhu, v tomto genu napáchala sama příroda (mutace,…). Šance najít nějaké rozdíly je větší, pokud se vezmou geneticky co nejvzdálenější zvířata (co nejširší genetické spektrum). Vědci dali dohromady 192 vzorků od více než dvaceti plemen (16 plemen masného typu a pět plemen dojného typu skotu). Když těmto zvířatům přečetli jejich gen pro prion zjistili, že má 388 variant.
K čemu je takové bádání dobré?
Vědci se domnívají, že by některé varianty proteinu měly být k BSE infekci odolnější a jiné varianty zase náchylnější. Pokud se ukáže, že tento předpoklad je správný, získali by šlechtitelé informaci o tom, který úsek v genomu je za to odpovědný. Pořadí sekvencí odpovědných za odolnost, nebo náchylnost, by pak sloužilo jako takzvané markery (značky), které by šlo testovat na narozených zvířatech, nebo na pohlavních buňkách. To by dovolilo selekci zvířat určených k chovu, která by konzumenta nákazou BSE neohrožovala.
Nyní vědci „čtou“ pořadí nukleotidů v těsném sousedství prionového genu. Existuje totiž možnost, že nejen geny, ale i oblasti nacházející se v těsné blízkosti genů, by také mohly mít vliv na náchylnost, respektive odolnost k nemoci BSE.
Modré obdélníčky jsou překrývající se oblasti.
Oranžové a žluté šipky představují oblasti nepřekládané a kódující oblasti (nemají vliv na pořadí aminokyselin ve výsledném proteinu).
Černé svislé plné šipky označují polymorfní místa se změnou jednoho nukleotidu.
Černé prázdné šipky - změny nukleotidu, které způsobují posun čtecího rámce.
(Autor: Michael Clawson)
Tento přístupu ke šlechtění zvířat odolných k nemoci BSE je alternativou jiných snah. O nich jsme na Oslu psali v článku "Šílenost krav překonána". Šlo o využití principu genového knokautu. Tedy tvorbu zvířat, která žádný prionový protein netvoří, protože jim genetici gen pro tento protein poničili. Jedná se o GMO organismy a tak se může stát, že produkty z nich, ač zdravé, narazí na odpor spotřebitelů a nerozšíří se.
Tento přístup o kterém se zmiňujeme nyní a který by využil pro selekci zvířat k chovu značek které by byly indikací pro odolnost proti chorobě, by odpor u spotřebitelů vyvolat neměl. Nicméně to je způsob zdlouhavý a vědci k dnešnímu dni mají zatím „holuba na střeše“. Záchytných bodů už máme 388. Nemáme ale tušení, které z nich onu odolnost signalizují. Pokud ji vůbec signalizují!
To, že k tomuto výzkumu došlo právě v Americe není náhoda. V USA se totiž vyskytly případy onemocnění, které bylo ve svých příznacích atypické. Podle odlišných klinických příznaků se tomuto novému onemocnění začalo říkat BASE (na rozdíl od klasické BSE).
I když nemocnost skotu k BSE ve světě klesá, bádání v této oblasti nepolevuje. Je to proto, protože pochopení principu této nemoci by mělo vést k možnosti bránit se i dalším prionovým chorobám. Ať už těch, které již známe a nebo těch, které se teprve objeví. Objevení dalších prionových chorob je velmi pravděpodobné. Tyto choroby se vyskytují u celé řady druhů, včetně člověka a ve svých projevech i v infekčnosti se liší. Soudí se, že jejich diverzita může být obdobná té, jakou známe u virů. I ty se vyskytují v různých podobách (kmenech) a jejich agresivita je rozdílná.
Pramen: USDA/Agricultural Research Service