Viry jsou účinnými přepravci materiálů v našich tělech. I když samotné viry se bez buněk nedokáží reprodukovat, oplývají schopností vstupovat do buněk a vpravovat do nich genetický materiál. Virus HIV má neobvyklou strukturu, ta mu poskytuje vzácnou schopnost se učinit neviditelný před našimi obránci - protilátkami. Virus ke své neviditelnosti využívá jakéhosi „cukrového“ štítu. Tato obrana je téměř dokonalá. K její tvorbě virus dokáže využít membrány z dříve napadené buňky. Svůj štít doplní o glykoproteiny. Toto maskování je velmi účinné protože má jen málo děr, kterými se lze k jeho vlastním strukturám dostat. Proto virus HIV proplouvá imunitním buňkám takříkajíc pod nosem a přitom zcela nepovšimnut.
Pin Wang z University of Southern California, pracuje na projektu genové terapie a připravuje upravený HIV virus, který chce použít jako dopravce pro syntetickou DNA, která by pak v buňkách působila jako účinný protivník virové infekce. Cílem zásahu mají být kmenové hematopoetické buňky. Nevyvinuté buňky z kostní dřeně, které dávají vznik B lymfocytům. Právě tyto buňky chtějí vědci vnesením syntetické DNA přeprogramovat tak, aby buňky po svém dozrání ve zralé B lymfocyty produkovaly protilátky.
Nemělo by jít jen o nějaké protilátky, jaké jsou tyto buňky zvyklé normálně tvořit a které jak praxe ukazuje, jsou neúčinné.
DNA vpravená do buněk je bude vést k tvorbě protilátek, které jsou označované jako B12, 4E10, 2G12 a 2F5. O těchto protilátkách se ví, že jsou proti viru HIV účinné a že jej dokáží inaktivovat. Získat úseky DNA (geny) pro tvorbu těchto protilátek, není problém. Problém je dostat je do konkrétních buněk.
V laboratorních testech se již Wangovi podařilo z viru HIV odstranit nebezpečné geny a učinit z viru jakéhosi mrzáka, který není schopen replikace. Wang má tedy k dispozici vektor, který umí transportovat užitečné geny do buněk bez toho, aby to způsobilo HIV infekci. Nyní půjde o to, pomocí získaného vektoru upravit imunitní buňky tak, aby se daly do tvorby žádoucích účinných protilátek.
Tak jako při jiných genových terapiích, které se ukázaly být neúspěšné, i zde hrozí nebezpečí, že připravený virus bude vnášet syntetickou DNA i do jiných typů buněk, než jen do zamýšlených buněk imunitního systému zodpovědných za tvorbu protilátek (B lymfocytů).
Aby Wang učinil přítrž přenášení genů do míst, kde by to mohlo být ku škodě, využívá směrování viru pomocí značek. Konkrétně jde o povrchové útvary na buňkách, které jsou pro ně charakteristické. Pro B lymfocyty to je antigen CD20. Jde o značku, kterou na svém povrchu vystavují jen lidské B buňky. Pro virus se tato značka stává obdobou poštovního směrovacího čísla. Určuje mu kam má náklad genů složit.
Jde o velmi choulostivou záležitost, která by se nemusela podařit. Proto si ji tým ověřuje, jak jinak, než na myším modelu. Výsledky, publikované v srpnovém čísle Sborníku americké Národní akademie věd, dávají této metodě šanci uspět. Po dvouletém snažení vědci demonstrovali, že se jim cílená doprava genů jen do B buněk daří. Můžete namítnout, že šlo jen o pokusy na myších. To je pravda, ale ony to nebyly ledajaké myši. Byli to myši, kterým v krvi kolují lidské buňky. Virus si v myších vybíral právě jen ty lidské B buňky. Ony buňky, které chceme v tělech nemocných lidí upraveným virem znásilnit a udělat z nich „továrny“ na účinné protilátky proti HIV.
Pokud vše dopadne tak, jak všichni doufáme, mohlo by se jednat o metodu, která dokáže AIDS léčit a která by mohla přispět ke zvrácení nepříznivého vývojového trendu. V loňském roce svět opět zaznamenal nárůst počtu nemocných. V prosinci loňského roku již počet HIV infikovaných překročil hranici 39 milionů osob.
Pramen: University of Southern California,