V Hongkongu byla objevena mrtvolka pěvce panenky muškátové (Lonchura punctulata), který uhynul na nákazu virem ptačí chřipky H5N1. Tento pěvec je hojně chován v domácnostech. Číňané chytají panenky ve velkém, protože se s nimi dá dobře obchodovat. Buddhisté pouštějí při modlitbách panenky na svobodu jako projev dobré vůle. Co je na tom dobrého, ptáky nejprve polapat a pak je zase pustit, není nebuddhistům tak úplně jasné. Většině racionálně uvažujících lidí je ale jasné, že kontakt s ptákem nakaženým virem má kromě duchovní dimenze i dimenzi virologickou a epidemiologickou.
Naše sdělovací prostředky teď o ptačí chřipce nepíšou a laik získává pocit, že „mediální bublina vyšuměla“. Nevyšuměla. Jakarta ohlásila, že je prosta ptačí chřipky a vzápětí tam na nákazu virem H5N1 umřel 14letý kluk. V Indonésii je virus H5N1 „v akci“ ve 14 z celkového počtu 30 správních celků. V deltě Mekongu vzplála mezi drůbeží ptačí chřipka H5N1 silou dosud nevídanou.
Lidské oběti nejsou hlášeny. Vakcinace drůbeže ve Vietnamu zjevně nepomohla. Stejně tak nepomohlo očkování drůbeže ani v Číně, odkud jsou hlášeny případy nákazy u lidí z oblastí, odkud Číňané nereferují o infekci drůbeže. Čína často zatlouká, ale pokud se tito lidé nenakazili od drůbeže, pak se nabízí otázka, kde k viru H5N1 přišli.
Na pováženou je situace v Africe, kde se virus H5N1 dále šíří Nigerem, Súdánem a Egyptem. Z Egypta jsou hlášena tři úmrtí lidí na nákazu virem H5N1.
Z Cejlonu a západní Austrálie je hlášeno masové hynutí volně žijícího ptactva. Zatím nejsou hotové analýzy a není jasné, zda je na vině virus H5N1.
Tak a teď se zase můžeme oddávat dojmům, že virus H5N1 je na ústupu.