U fosílií platí, že čím jsou starší, tím jsou pro vědce přitažlivější. Bryan Danforth a George Poinar z Oregonské státní univerzity našli včelu uvězněnou v jantaru z dolů severní Barmy. Vědci už dlouho předpokládali, že první včelky se objevily někdy před 120 miliony let, ale fosilní záznam jejich odhad až doposud nijak nepotvrzoval.
Nejstarší objevené včelí fosílie byly totiž staré „pouze“ 65 milionů let. Nově nalezená včelka ale vše mění - je jí úctyhodných 100 milionů let a představuje tak první doslova hmatatelný důkaz podporující tuto teorii.
A nejen to. „Pravčela“ vykazuje krom znaků typicky včelích také některé rysy jejich podstatně méně oblíbených příbuzných - vos - a poukazuje tak na jejich vzájemnou evoluční spřízněnost. Danforth navíc zachované tělesné struktury této rané včely spolu s včelí DNA použil k doposud nejrozsáhlejší fylogenetické studii s cílem rozpoznat evoluční vzorec včelí skupiny a zjistit, jak její rozvoj časově odpovídá úspěšnému nástupu kvetoucích rostlin.
Kvetoucí rostliny jsou jedny z nejrozmanitějších skupin organismů, které kdy na naší planetě existovaly. Jejich druhová pestrost ohromila i samotného Charlese Darwina, který příčiny jejich různorodosti označil za „odpornou záhadu“. A právě včely by mohly k tomuto tajemství poskytnout klíč. Byly totiž usvědčeny z toho, že ovlivňují evoluci kvetoucích rostlin tím, jak roznášejí jejich pyl a upřednostňují přitom určité typy květů před jinými.
Protože se vědci domnívají, že tito pilní opylovači zde s rostlinami jaksi vždy byli, vytvářejíce svou činností nové rostlinné druhy a tím i onu ohromnou diverzitu, zdálo se jim podivné, že jejich fosilní záznam sahá pouze 65 milionů let nazpět. Nový nález posouvající historii včel mnoho milionů let do minulosti však i tuto nejasnost vyřešil.
Dnes je známo více jak 16 000 druhů včel řazených do 7 rodů, nebylo ale jasné, který z nich je nejprimitivnější. Doposud se za takovéto včelí primitivy považovali zástupci pocházející z čeledi Colletidae, což naznačovalo původ celé skupiny odkudsi z jižní polokoule (Afriky či Austrálie). Zmíněná práce Danfortha a jeho kolegů ovšem nyní naznačuje, že nejpůvodnějšími včelami jsou ty ze skupiny Melittidae a kořeny veškerého včelstva je tedy nutno hledat v Africe.
Poznámka: Pro tohoto třímilimetrového(!) prcka byl vytvořen nový rod - Mellitosphex (druh M. burmensis).
Hmyz je často v jantaru zachován milion let i s takovými detaily, jako jsou jemné chloupky. (Foto: George Poinar)
Celou řadu neprozkoumaných pokladů pro entomology ukrývají muzejní sbírky, například tento šperk z Natural History Museum, London.
Pramen: Science, PNAS