Osud obětí Alzheimerovy choroby je smutný. Čeká je neodvratný pokles duševní výkonnosti a těžké narušení intelektu. Lékaři jsou bezmocní. V pozadí nemoci stojí vznik dlouhých, jemných vláken tvořených bílkovinou amyloidem. Vlákna jsou toxická pro buňky mozku a vzdorují snahám organismu o jejich likvidaci. Navíc se sama od sebe rozrůstají tím, že na sebe chytají volné molekuly amyloidu. Velké shluky vláken se drobí a vytvářejí další „ložiska“, nichž růst vláken pokračuje stále vyšším tempem.
Chování amyloidových vláken v mnoha směrech připomíná jiné „vrahy mozku“ zvané priony. Ty vyvolávají například nemoc šílených krav a její lidský protějšek Creutzfeldt-Jakobovu chorobu. O nakažlivosti prionů nikdo nepochybuje. Drastickou ukázku toho, co dovedou, je smrtelná nová varianta Creutzfeldt-Jakobovy choroby vyvolaná konzumací infikované nervové tkáně „šílených krav“. Mezinárodní vědecký tým vedený Mathiasem Juckerem z university v Basileji se rozhodl prověřit možnost, že infekční jsou i amyloidová vlákna z mozku obětí Alzheimerovy choroby.
Využili k tomu laboratorní myši, které jsou po cíleném zásahu do dědičné informace zvýšeně náchylné k onemocnění připomínajícímu lidskou Alzheimerovu chorobu. Podobně jako u člověka se u myší projeví onemocnění až ve stáří. Pokud byla myším do mozku vstříknuta amyloidová vlákna izolovaná z mozku obětí Alzheimerovy choroby, nastoupilo onemocnění už ve velmi raném věku. Vlákna podaná injekcí vyvolala v mozku myší vznik dalších toxických vláken. Choroba se projevila jen u myší, které mají díky zásahu genových inženýrů zvýšenu produkci amyloidu v těle a nabízejí amyloidovým vláknům více suroviny pro další růst.
Už dříve dokázali vědci navodit růst vláken z amyloidu v laboratorních podmínkách „ve zkumavce“. Studie Juckerova týmu zveřejněná v prestižním vědeckém týdeníku Science poprvé přesvědčivě dokazuje, že se stejný proces odehrává i v živém organismu. Podle amerického biologa Rolanda Reika z kalifornského Salkova ústavu tak Jucker a spol. dokázali, že Alzheimerova choroba může být nakažlivá podobně jako choroby vyvolané priony. Vědci zatím nevědí, zda jsou oběti Alzeheimerovy choroby zdrojem nákazy a jak by se nákaza přenášela.
„Je to šokující zjištění, ale dojít k tomu může. Co teď?“ ptá se Reik v komentáři na stránkách vědeckého týdeníku Nature. „Musíme zjistit, zda a za jakých okolností se mohou „semínka“ této choroby skutečně přenášet mezi lidmi a zda mohou vyvolat onemocnění nebo urychlit jeho nástup.“
Hrozbu nelze brát na lehkou váhu. Alzheimerova choroba postihuje především lidi starší pětašedesáti let, kdy se riziko vzniku onemocnění pohybuje mezi 5 a 10%. S postupujícím stářím hrozba Alzheimerovy choroby stoupá. Ve věku nad 85 let ohrožuje asi 40% lidí. Podle údajů Světové zdravotnické organizace je Alzheimerovou chorobou na celém světě postiženo asi 18 milionů lidí. S prodlužováním lidského života se bude výskyt Alzheimerovy choroby zvyšovat. Odhaduje se, že do roku 2005 stoupne počet jejích obětí na dvojnásobek.
Pramen: Nature