Ulysses vznikla jako společný projekt ESA (European Space Agency) a NASA (National Aeronautics and Space Administration) pro sledování heliosféry Slunce z velkých vzdáleností od rovinou ekliptiky. ESA řídí pohyb sondy, NASA zajistila start (6. 10. 1990 pomocí raketoplánu Discovery) a má na starosti radiové sledování a zpracování dat.
Hlavním cílem sondy Ulysses je výzkum Slunce, heliosféry a slunečního větru - proměnlivost aktivity Slunce a vliv na meziplanetární prostor. Tato třetí návštěva nepochybně odhalí nové a nečekané vlastnosti našeho hvězdného okolí.
Výhodou sondy Ulysses je, že může sledovat polární oblasti Slunce (1994, 2000 a 2007 - jižní pól, 1995, 2001 a 2008 – severní pól). Její oběžná doba kolem Slunce je 6,2 let a jedná se o „polární družici“.
První polární „procházka“ sondy v roce 1994 (jižní pól) a 1995 (severní pól) se uskutečnila v období slunečního minima, zatímco druhá pak na vrcholu sluneční aktivity v letech 2000 a 2001 (v době slunečního maxima). „Během prvního polárního průletu pozorovala sonda Ulysses dobře uspořádanou heliosféru, se zřetelnými rozdíly mezi slunečním větrem na pólech a na rovníku“, říká Richarda Marsden, vedoucí mise Ulysses. „V době slunečního maxima bylo všechno komplikovanější, bylo obtížné rozlišovat jakékoliv detaily.“
Při třetím polárním obletu sondy Ulysses nastane opět minimum. „Oběžná dráha Ulysses kolem Slunce jsou 6,2 roků, což umožňuje perfektně studovat 11-letý cyklus sluneční aktivity“, říká Marsden. „Ve skutečnosti lze říci, že Ulysses zkoumá heliosféru ve čtyřech dimenzích - pokrývá všechny tři prostorové rozměry a také čas.“
I když Slunce bude blízko svého minima stejně jako v letech 1994 a 1995, je v tom jeden základní rozdíl: magnetické pole Slunce bude mít opačnou polaritu. Kromě 11-letého cyklu sluneční aktivity Slunce má ještě 22-letý magnetický cyklus, nazývaný Haleův cyklus. Nyní po 17letech dává Ulysses vědcům šanci poznat heliosféru během celého Haleova cyklu, a to stejnými přístroji z unikátního a výhodného postavení mimo roviny ekliptiky.
Co od Ulysses vědecký tým očekává? „Jestli jsou naše předpoklady správné, změna v polaritě magnetického pole Slunce bude mít účinek na dráhu částic kosmické záření, které se pohybují ve vnitřní heliosféře“, říká Marsden. "Během posledního slunečného minima, kladně nabité částice měly nepatrně snadnější cestu do polárních oblastí; tentokrát by měly mít výhodu elektrony.“
Ale tam by mohlo čekat vědce překvapení. V 1994 byl pozorován očekávaný rozdíl v počtu částic mezi pólem a rovníkem, ale byl o hodně menší. To vedlo k vytvoření několika nových modelů pohybu nabitých částic ze Slunce do meziplanetárního prostoru. Na základě dat, získaných sondou Ulysses budou sluneční fyzikové testovat, jestli jsou tyto nové teorie správné.
Dalším překvapením prvního polárního přeletu byla skutečnost, že heliosféra není tak symetrická, jak vědci předpokládali. Magnetické pole Slunce bylo shledáno nepatrně silnější na jihu než na severu. Podle Marsdena si vědci budou dáme dobrý pozor, jestli tuto odchylku zjistí Ulysses i v roce 2007.
Ulysses ale není jedinou sondou, která zkoumá Slunce. Do „sluneční flotily“ Heliospheric Network patří také SOHO (Solar and Heliospheric Observatory, 2. prosince 1995), ACE (Advanced Composition Explorer, 25. srpna 1997) a od konce října i „dvojčata“ STEREO (Solar Terrestrial Relation Observatory, 26. října 2006), určené pro trojrozměrný obraz Slunce.
„Jsme plni očekávání, co nám přinese společné pozorování se sondami STEREO, ACE a SOHO během průletu Ulysses nad póly v roce 2007“, řekl Marsden.
Zdroj: Spaceflightnow