Voda na Marsu: Jak o ni Rudá planeta přišla a jak došlo ještě k pár dalším povodním v souvislosti s vulkanismem a táním ledu. „Od poloviny 70. let minulého století, kdy kosmické sondy Viking zkoumaly Mars, planetologové změnili svoje představy o vodě na Marsu doslova několikrát. Přecházeli od obrazu suché planety k představě teplého a mokrého Marsu.“ Nyní snad již máme k dispozici relativně spolehlivé informace.
podrobnosti: Astro.cz

 

 

K oteplování Země mohou přispívat i jevy, o nichž jsme dosud příliš neuvažovali. Roli může hrát kosmické záření, které ionizuje atmosféru. V tomto stavu pak mohou snáze vznikat kondenzační jádra mraků, oblačnost odráží světlo a planetu ochlazuje. Rostoucí intenzita magnetického pole Slunce by podle nového scénáře mohla chránit Zemi před nabitými částicemi, snižovat oblačnost, a tím zvyšovat teplotu.
podrobnosti: Technet

 

 

Měli by být například dárci krve testováni na prionové choroby? A máme vůbec takové spolehlivé a rutinně proveditelné testy dnes k dispozici?
podrobnosti: New Scientist

 

 

Co vlastně sledují hokejoví brankáři, puk nebo útočníkovu hokejku. Jak to dělají, aby neuhnuli očima, a v jakých jiných sportech se tento „klidný pohled“ uplatní?
podrobnosti: Science Daily

 

 

Led vystavený obrovskému tlaku (17 GPa) lze účinkem rentgenového záření rozložit na pevnou „slitinu“ molekulárního vodíku a kyslíku, kde mezi oběma prvky neexistuje chemická vazba. Za uvedených podmínek se tento stav zdá být překvapivě stabilní.
zdroj: CDAC
ScienceDaily

 

 

Objeven nový druh ptačí chřipky, údajně odolný ke stávajícím vakcínám a přenosný na člověka (ale zřejmě nikoliv už z člověka na člověka).
Podrobnosti: Zpráva ČTK, Lidové noviny , New Scientist

 

 

Veverka „rozumí“ řeči ptáků, konkrétně sojek – reaguje na jejich varovné signály (nikoliv na „obecný“ náhlý a silný zvuk).
Krátce: Vesmír

 

 

Kacířský pohled na stav tropických pralesů: „Ke každé studii, která referuje o úbytku druhové diverzity po kácení  totiž můžeme doložit jinou studii, která ukazuje, že diverzita po kácení neklesá a často dokonce stoupá... Řada druhů organismů potřebuje narušená sukcesní stanoviště... Není divu, že i v původních a tedy nekácených lesích najdeme největší druhovou pestrost tam, kde je les pravidelně narušován sesuvy půdy či drobnými polomy po vichřicích – a právě tohle selektivní těžba dřeva v podstatě kopíruje.“
podrobnosti: Science World