Zvětšit obrázek

Tým Huberta Laudeho – Laude zcela vpravo

Bovinní spongiformní encefalopatie (BSE) a její lidský protějšek, nová varianta Creutzfeldt-Jakobovy choroby (vCJD) byly zatím spojovány jen s jedním typem prionů. Ten je zcela typický řadou biochemických vlastností, jež jsou patrné u prionů izolovaných z mozků skotu i lidí. Při testech využívajících imunobloting (reakci specifické protilátky proti bílkovinné frakci oddělené elektroforézou) byly u skotu i u pacientů s vCJD odhaleny vždy priony s typickou molekulovou hmotností.  Nedávno byly zachyceny případy BSE s atypickým klinickým obrazem a odlišnou distribucí prionů v nervové tkáni. Zároveň byly při rutinních testech na BSE odhaleny priony s poněkud vyšší molekulovou hmotností. Rozdíl mezi účinky obvyklejších „lehkých“ prionů označovaných jako typ L a patologickými změnami navozovanými jejich těžším protějškem (typ H) ale zůstával nejasný.

Zvětšit obrázek

BSE patří mezi tzv. spongiformní encefalopatie – choroby vyvolávané priony. Prion je infekční bílkovinná částice, která vzniká prostorovým přeuspořádáním molekuly prionového proteinu, který je tělu vlastní a je mu zcela neškodný. Vzniklý prion slouží jako matrice k prostorové proměně dalších molekul „zdravého“ prionového proteinu. Priony se tak množí jakousi řetězovou reakcí. Jejich hromadění v nervové tkáni vyvolává typickou degeneraci, při které mozek získává kvůli „dírám“ po zaniklých neuronech vzhled houby na mytí nebo – chcete-li – ementálského sýra.

Tým francouzských vědců prověřil priony typu L a H bioassayem na myších a došel k závěru, že jde o dva odlišné prionové kmeny. Zprávu o výsledcích testů zveřejnil ve vědeckém časopise PLoS Pathogens. K testům byly využity dva kmeny geneticky modifikovaných myší. Jednomu byl do dědičné informace vnesen gen pro prionový protein skotu a druhý díky zásahu genových inženýrů produkuje prionový protein ovcí. U myší s hovězím prionovým proteinem, kterým byl do mozku vstříknut hovězí prion typu H, se vyvinula spongiformní encefalopatie se specifickými rysy. Ty se významně lišily od charakteristik onemocnění vyvolaného injekcí prionů typu L.

Zvětšit obrázek

Průřezy mozkem myší, které mají metodami genového inženýrství zajištěnu v těle produkci hovězího prionového proteinu a jsou tak modelem pro vznik BSE. Na obrázcích A a B je patrné hromadění prionů v mozcích myší infikovaných hovězími priony typu H. Obrázek C ukazuje uložení prionů v mozku myší nakažených „klasickým“ hovězím prionem typu L.
Detailní pohled na mozek myši nakažené prionem typu H je na snímcích D a F. Obdobný pohled na mozek myši nakažené prionem typu L je na obrázcích E a G. Ze snímků je jasné, že při klasické BSE se v mozku ukládá více prionů (tmavé „tečky“), ale mozek podléhá v mnohem menší míře spongiformní degeneraci (je méně „děravý“).

Pokusy na myších s ovčím prionovým proteinem prokázaly, že se hovězí prion typu H ve svých účincích zásadně liší od všech dosud známých ovčích prionů.

Závěr týmu vedeného Hubertem Laudem z Instut National de la Recherche Agronomique v Jouy-en-Josas je jednoznačný. Hovězí BSE je vyvolávána dvěma kmeny prionů. Zatím není jasné, zda byly do britské populace skotu zaneseny koncem 70. let minulého století oba kmeny, nebo zda byl skot původně nakažen jen hojnějším kmenem typu L a prionový kmen H se vyvinul později. Ve hře jsou i další možnosti. Autoři na stránkách PLoS Pathogens vyslovili domněnku, podle které může menšinový prion typu H představovat původní, dosud neodhalený prion, jenž vyvolával sporadickou spongiformní encefalopatii. Ta se mohla vyskytovat u skotu dávno před masovým nástupem BSE v 80. letech minulého století, ale zůstávala nepovšimnuta. Laude a jeho kolegové přirovnávají tuto situaci k výskytu sporadické Creutzfeldt-Jakobovy choroby (sCJD) v lidské populaci. Poznamenávají dokonce, že účinky hovězího prionu typu H na myší mozek se nápadně podobají účinkům lidských prionů izolovaných z mozku pacientů s sCJD. Závěry francouzské studie nabízejí možnost, že se v populaci  skotu vyskytují dvě spongiformní encefalopatie různého původu. Jedna tu kolovala odjakživa nikdo si jí nevšímal. Druhou jsme si pořídili zkrmováním masokostní moučky. Existence dvou kmenů BSE by vysvětlovala, proč se objevují sporadické případy tohoto onemocnění i poté, co byla přijata velmi účinná opatření proti šíření prionů ve stádech skotu. K potvrzení této teorie by ale bylo nutné dokázat, že nové případy BSE mají na svědomí priony typu H.

Otázka rizika přenosu hovězích prionů typu H na člověka zůstává nejasná, i když i u některých obětí vCJD už byly objeveny atypické priony, které neodpovídají hovězím prionům typu L.  To by naznačovalo, že ani „staré dobré“ priony typu H nejsou pro člověka neškodné.

Pramen: PLoS Pathogens