Lucy číslo 2. V Africe se podařilo objevit více než 3 miliony let starou kostru dítěte, patřící podle všeho ke stejnému druhu jako legendární Lucy.
Podrobnosti: Lidové noviny , 21. století    New Scientist

Poznámka: Dnes převládá zařazení Lucy jako australopitéka, s mozkem jen o málo větším než mozek šimpanze. Pokud uvážíme, že nejstarší kamenné nástroje se datují zhruba do tohoto období, pak Lucy téměř jistě nepatřila do linie směřující k modernímu člověku. Přesto si ale z tohoto nálezu lze udělat představu o tom, jak asi tato evoluce probíhala.

 

 

Podle snímků sondy Cassini se zjistilo, že Saturn má o jeden prstenec víc - tedy 8.
Podrobnosti:  iDNES

 

 

 

Nemohou temnou hmotu tvořit reliktní neutrina? A jak tato otázka souvisí s hmotností neutrin a modifikacemi gravitační teorie pro velké vzdálenosti?
podrobnosti: Astro.cz

 

 

„Povolání zlodějů mrtvol, jež jsme znali snad jen z béčkových hororů, prožívá renesanci... Mnoho materiálu využívaného pro lékařský výzkum přichází do laboratoří přes řetězec dodavatelů, na jehož začátku stojí chlapíci v černých oblecích vyjadřující upřímnou soustrast pozůstalým.“
Podrobnosti: VTM

 

 

Pokud housenky krmíme potravou, která je energeticky vydatnější než to, na co jsou zvyklé, dokáží si vyvinout mechanismy, které je uchrání od obezity. Samozřejmě se nabízí inspirace pro nás: jak se v klidu přecpávat, ale následkem toho nechcípnout (o tom se v článku bohužel nepíše nic).
Podrobnosti:  AG News

 

 

O vlivu epidemií a parazitů na vývoj civilizace se již psalo několikrát na Oslu, na toto téma vyšla i řada knih. Zajímavá je například otázka epidemií, které jsou podobným nepřítelem volného obchodu jako protekcionismus či xenofobie. Jak morová epidemie ve 14. století rozvrátila obchodní trasy mezi Evropou, Blízkým východem a Čínou a podlomila moc mongolských říší...
Podrobnosti: Business World

 

 

Jak se vlastně děje, že lidskou řeč vnímáme „digitálně“? Neslyšíme třeba různé varianty B, ale hlásky přiřazujeme jednoznačně. Problém se navíc komplikuje - různé jazyky rozlišují hlásky s různou hloubkou, podobné vnímání hlásek mají i někteří jiní živočichové než člověk. Lze z toho vyvodit něco o evoluci lidského jazyka? Proč se dorozumíváme mluvením a nikoliv třeba vytím?
Podrobnosti: Science World