Roztroušená skleróza je autoimunitní onemocnění, při kterém imunitní obrana útočí na vlastní tělo, konkrétně na výběžky neuronů – axony. Výsledkem je porušení izolačního obalu na povrchu axonu, tzv. myelinové vrstvy. Bez ní nedokáže axon přenášet vzruchy. Roztroušená skleróza se může projevovat širokým spektrem příznaků, např. celkovým vyčerpáním, potížemi při chůzi, bolestmi, ochrnutím, ale třeba i poruchami zraku. Pacient může mít změněny i emocionální a kognitivní funkce. Současné metody léčby se soustředí na potlačení zánětlivých procesů provázejících atak imunitního systému a na zpomalení ztráty myelinu z axonů. Degeneraci axonů však zabránit nedokážou. Řada léků má nepříznivé vedlejší účinky. Jakmile pacient vstoupí do tzv. chronické progresivní fáze, jsou možnosti současné medicíny poměrně omezené.
Pacienty s roztroušenou sklerózou by mohl uchránit před těžšími následky jejich onemocnění nikotinamid, který je spolu s kyslinou nikotinovou součástí vitamínu B3. Naznačují to výsledky týmu amerických neurologů z bostonské Children´s Hospital zveřejněné v září 2006 ve vědeckém časopisu Journal of Neuroscience. Tým v čele s Shinjirem Kanekou a Zhigangem He použil k experimentům myši s experimentálně navozenou autoimunitní encefalitidou. Takto vzniklé postižení je považováno za velmi dobrý model pro studium lidské roztroušené sklerózy.
Vědci podávali myším podkožně nikotinamid a zjistili, že tato látka velmi účinně chrání pokusná zvířata před degenerací axonů. Brání zánětlivým procesům na axonech a brzdí demyelinizaci. Překvapivě má schopnost chránit před degenerací také axony, které již podlehly demyelinizaci. Ochranný účinek rostl s dávkou podávaného nikotinamidu.
Zdravotní stav myší hodnotili vědci pětistupňovou škálou. Stupeň 1 se projevuje jen slabostí ocásku. Stupně 4 dosáhne choroba, když paralyzuje zvíře na všech končetinách. Stupeň 5 znamená úmrtí na chorobu. Myši, které dostávaly nejvyšší dávky nikotinamidu, měly neurologické skóre na stupni 1 až 2. U neléčených myší postoupilo onemocnění na stupeň 3 až 4. Jako velmi důležitou hodnotí autoři studie skutečnost, že podávání nikotinamidu účinkovalo i v případě, že bylo zahájeno až 10 dní po vyvolání autoimunitní encefalitidy. He a Kaneko z toho čerpají naději, že by nikotinamid mohl pomáhat i pacientům v pokročilejších stádiích roztroušené sklerózy.
„Čím dříve byla léčba zahájena, tím lepší byly výsledky,“ komentuje výsledky Kaneko. „Nicméně doufáme, že nikotiamid by mohl pomoci i pacientům v chronické fázi onemocnění.“
Celkem jasný je mechanismus účinku nikotinamidu. Z této látky vzniká v nervovém systému nikotinamidadenindinukleotid (NAD), jenž se významně podílí na produkci energie při rozkladu cukrů. Axony chrání právě NAD. Čím vyšší je koncentrace NAD v nervové tkáni, tím silnější je ochranný efekt. Naopak, při degeneraci axonů koncentrace NAD v nervové tkáni klesá. Léčebných účinků nikotinamidu lze dosáhnout i přímým podáváním NAD. Kaneho a Ho vidí vhodného kandidáta na lék pro pacienty s roztroušenou sklerózou především v nikotinamidu. Jeho nespornou výhodou je schopnost přecházet z krevního oběhu přes stěny cév do mozku. Je to látka levná a snadno dostupná. Spolu se svým blízkým derivátem kyselinou nikotinovou se nikotinamid používá pro léčbu pelagry a některých dalších onemocnění. Při jeho podávání se neobjevují závažné vedlejší účinky. Přesto budou muset proběhnout ověřovací studie, protože léčebné dávky nikotiamidu jsou vysoké a u člověka by byly zřejmě mnohem vyšší než běžně užívaná množství.
„Doufáme, že výsledky naší práce poskytnou impuls k zahájení klinických zkoušek a že se brzy dočkáme léčby pacientů nikotinamidem,“ říká Shinjiro Kaneko. „V počátečních fázích roztroušené sklerózy pomáhají pacientům protizánětlivé léky. Ale z dlouhodobého hlediska je nutné chránit před poškozením axony.“
Pramen: Journal of Neuroscience