Ideální délka pohlavního styku je zdrojem častých, nekonečných a většinou k ničemu nevedoucích učených disputací. Málokdo však souloží se stopkami v ruce, takže délka styku zůstává většinou jen v oblasti odhadů a často i přehnaných tvrzení.
Za nejnovější výzkum v tomto směru lze považovat práci Jona Pryora z Minesotské university v Minneapolis. Tento vědec se svými kolegy testoval účinky inhibitoru selektivního vychytávání serotoninu (SSRI) nazývaného dapoxetin. V pokusu měli téměř 2000 mužů s lehkou až těžkou předčasnou ejakulací (ejaculatio praecox, premature ejaculation). Před zahájením léčby docházelo u těchto mužů k ejakulaci v intervalu kratším než jedna minuta. Měřeno od vniknutí penisu do vagíny. Mužům byla náhodně podávána jedna ze tří látek – placebo, 30 miligramů dapoxetinu a nebo 60 miligramů této látky.
Dávku si muži brali jednu až tři hodiny před pohlavním stykem. Po dvanácti týdnech se průměrné časy jejich soulože změnily následovně. U placeba na 1,8 minuty, po dávce 30 mg dapoxetinu na 2,8 minuty a po 60 mg dávce na 3,3 minuty. Nejen to, dapoxetin údajně zlepšil mužům také jejich kontrolu nad ejakulací, zlepšilo se jejich uspokojení, a protože i partnerky byly nadmíru spokojeny, stouplo i jejich mužské sebevědomí.
Člověk pod takovou tíhou argumentů musí nabýt přesvědčení, že právě takový lék potřebuje, aby partnerce udělal radost. Ubezpečují nás v tom i media, viz například včerejší Metro, Naše Listy moravskoslezské,...
Jenže
SSRI („specific serotonin reuptake inhibitors „), neboli specifické inhibitory zpětného vychytávání serotoninu, nejsou ničím převratně novým. Jsou to původně léky na psychické deprese jejich užívání začalo v osmdesátých letech. Jde o antidepresiva blokující 5HT2 receptory. Zjednodušeně se dá říci, že ovlivňují hladinu serotoninu v mozku a utlumují nervový systém. Dnes se s těmito inhibitory můžete setkat pod názvy fluoxetin, fluvoxamin, sertralin, paroxetin, citalopram, fluoxetin, klomipramin,... Ba co víc, sexuologové je k léčbě předčasné ejakulace již delší dobu běžně používají.
Podle zkušeností s těmito léky ale nemusí jejich užívání vést jen k žádoucímu prodloužení sexuálního aktu. Až u tří čtvrtin léčených léky SSRI někdy dochází k dysfunkcím, například ke ztrátě schopnosti erekce, k neschopnosti dostát vyvrcholení. Moc se nemluví o vedlejších účincích těchto látek, které u některých mužů způsobují nevolnost, průjmy a ztrátu rovnováhy.
Bez licence
Pryorův tým dělá léku v odborných časopisech reklamu. Tvrdí, že lék je zcela bezpečný. To možná je, ale nějak při svém chvalozpěvu zapomíná uvádět, že nejvyšší schvalovací autorita, americká Food and Drug Administration, odmítla přípravku dapoxetin licenci udělit. Když si to dáme dohromady, tak musíme nabýt dojmu, že za vším tím snažením Američanů je nyní snaha uplacírovat lék alespoň v zahraničí.
V bombastické reklamě poněkud zaniká hlas odborníků. Na jeden takový názor se podívejme. Nizozemský psychiatr Marcel Waldinger, pracující v Leyenburg Hospital v Haagu souhlasí s Pryorem v tom, že trvalé používání těchto látek je momentálně nejúčinnější metodou, jak se předčasné ejakulace zbavit. Podle Waldingera ale účinek dapoxetinu, ve srovnání s jinými SSRI látkami, není vůbec nic světoborného. Prodlužuje mužům styk zhruba na trojnásobek původních hodnot. To umožňuje léčeným pacientům tak akorát aby se dostali na spodní hranici „normálu“, nicméně klasické inhibitory prodlužují tento interval až devětkrát!
Waldingerova kritika by mohla být kritikou od člověka povolaného. Sám je v dané oblasti specialistou a může to dokázat svými publikacemi. Například v loňské studii srovnával dobu trvání soulože (dobu mezi vnikem do partnerky a ejakulací) u běžné populace v pěti zemích: Nizozemí, Velké Británii, USA, Španělsku a Turecku. V průměru mu vyšlo, že muži vydrží 5,4 minuty (Turci na tom jsou se svými 3,7 minutami nejhůře).
Waldinger má jedno varování pro klinické lékaře. Podle něj by měli být při předepisování prostředků na bázi specifických inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu nanejvýš opatrní, protože farmaceutické společnosti se nezabývají tím, zda je něco patologické a mají snahu léčit i muže, kteří podléhají předčasné ejakulaci jen občasně. Občasná předčasná ejakulace ale podle Waldingera patří k normálním sexuálním projevům.
Zatím co v Pryorově práci je předčasná ejakulace popisována jako nejčastější forma mužské sexuální poruchy, která postihuje 21% až 33% mužů. Podle Waldingera je toto číslo přehnané a léčeni by měli být jen muži, kteří trpí předčasnou ejakulací dlouhodobě. Těch je podle něj jen asi 1% – 5%.
A ještě poznámka na závěr. Dapoxetin vyrábí ALZA Corporation, která patří do skupiny Johnson & Johnson. Vědci Pryorova týmu jsou nějakým způsobem v zaměstnaneckém poměru k firmě ALZA, někteří jsou konzultanty firmy Johnson & Johnson. Jejich výzkum byl hrazen z grantů poskytovaných firmou ALZA .
Pramen: The Lancet (vol 368, p 929)
Komentář osla: Možná by před polykáním prášků stálo za to vyzkoušet něco, co se proti ejaculatio praecox používalo už za starověku - silný stisk žaludu mezi palcem a ukazovákem. Nic to nestojí a celkem spolehlivě to dokáže zastavit průběh ejakulačního reflexu. K zamyšlení stojí i to, že to měly na starosti spíš ženy. Skoro to vypadá, že to měly dříve víc „pod palcem“, než dnes.