Prostaglandiny jsou velmi zajímavé látky. Název mají odvozen od slov prostate gland, neboli předstojné žlázy, kde byly poprvé zjištěny. Ve skutečnosti ale prostaglandiny vznikají prakticky ve všech orgánech našeho těla. V prostatě, plících, cévách, ledvinách i mozku. Jsou to látky podobné hormonům. Na rozdíl od nich je ale netvoří specializované buňky (žlázy) a nepřenášejí se krví. Účinkují místně. Účinky prostaglandinů jsou rozmanité a záleží to na orgánu, v němž se tvoří, a také na druhu prostaglandinu.
Tak třeba řídí prokrvení. Spouští také tvorbu hormonů. Zajišťují uvolnění trávicích šťáv. Účastní se při obranných reakcích při infekcích tím, že ovlivňují imunitní reakce. Rozhodují o vzniku zánětu. U žen zvyšují sílu děložních stahů. U mužů zase mají na svědomí některé poruchy erekce. Rozhodují o srážlivosti naší krve,…
K výčtu účinků prostaglandinů nyní přibyl další. Objevil ho tým odborníků, který vedl Dr. Henry Jabbour z University of Edinburgh. Jde o prostaglandiny, které se nacházejí v semenné plasmě, a jejich účast při podpoře zhoubného bujení na děložním čípku a děloze.
Reprodukční orgány ženského těla si prostaglandiny přirozeně tvoří. Jedna z jejich rolí je regulace růstu buněk dělohy. Takový prostaglandinový vzkaz jim nařizuje růst a „bytnět“, nebo naopak zase „shazovat“. Závisí to od lunárního měsíčního cyklu, který připravuje dělohu na uhnízdění vajíčka, nebo naopak k odvržení sliznice, jejíž buňky nedošly svého naplnění. Buňky dělohy jsou na určité koncentrace prostaglandinu zvyklé a na její změnu reagují. Seminální plasma ale obsahuje 1000krát vyšší koncentrace, než jaké jsou pro buňky děložní tkáně běžné. Za normální situace to zřejmě nevadí, ale v případě některých infekčních stavů a nebo již při existenci nádoru, to vede k maléru.
Normální děložní buňky přijímají prostaglandinový signál pomocí receptorů. Stejné receptory mají také nádorové buňky, které z buněk dělohy vznikly. I ony reagují na prostaglandinový signál množením. V případě, že nádorové buňky na děložním krčku a děloze jsou „zahlceny“ prostaglandinem z mužského semene, znamená to pro ně jediné – „rychle se začít množit“. Čas, kdy je nádor ještě operabilní, se tak zkracuje.
V rozvinutých zemích chodí ženy na pravidelné prohlídky. Abnormality na krčku a děloze tak bývají často podchyceny ještě v době, než se nádorově zvrhnou. V rozvojových zemích je tomu jinak a nádor děložního krčku je tam nejběžnější ženské onemocnění.
I když prostaglandin není příčinou nádorů na ženských pohlavních orgánech, obvykle je na vině nějaká dlouhodobá infekce, například infekce papiloma virů, může jeho přívod seminální tekutinou přispívat k rychlému zhoršování stavu. To se týká všech žen, nejen těch z rozvojových zemí.
Ženy, které trpí infekcí reprodukčních orgánů, by měly nutit své partnery, aby si brali kondom. Ani ne tak proto aby chránily je, nýbrž sebe.
Pramen: University of Edinburgh