Oxid dusnatý (NO) je v organismu produkován enzymem NOS (nitric oxide synthase). Ten se vyskytuje ve třech různých izoformách pojmenovaných podle tkání, v nichž byl daný typ enzymu poprvé identifikován. Neuronová NOS (nNOS) byla nejdříve izolována z neuronů. Z endotelové výstelky cév se podařilo izolovat endotelovou izoformu (eNOS). Další izoforma NOS byla odhalena v širokém spektru buněk imunitního systému. Produkuje NO po stimulaci cílových buněk cytokiny a označuje se proto jako indukovatelná (iNOS).
Indukovatelná izoforma je na rozdíl od zbývajících dvou izoforem NOS s to produkovat značná množství NO a její exprese v buňkách imunitního systému z ní činila logicky „hlavního podezřelého“ v případě nadprodukce NO při anafylaktickém šoku. Cévy reagují na NO razantní vazodilatací a to mělo vyvolat kritický pokles krevního tlaku.
Belgičtí vědci zjistili při pokusech na myších, že při modelově navozeném anafylaktickém šoku dochází k mobilizaci kináz Akt a PI3K, které fosforylují eNOS a tím ji aktivují. Endotelová izoforma produkuje v aktivním stavu poměrně malá množství NO. Přesto dokáže při anafylaktickém šoku vyvolat kritický pokles krevního tlaku. Klíčová role eNOS byla potvrzena v experimentu, při kterém specifický inhibitor této izoformy zabránil poklesu krevního tlaku po podání alergenu schopného vyvolat za fyziologických podmínek anafylaktický šok. Také myši, které měly cíleným zásahem do dědičné informace vyblokován gen pro eNOS, se ukázaly vůči anafylaktickému šoku odolné.
V současné době je při anafylaktickém šoku podáván adrenalin, který sice zvýší tepovou frekvenci a krevní tlak, ale do vlastní mechanismu anafylaktického šoku přímo nijak nezasahuje. V budoucnu by se mohly při zdolávání anafylaktického šoku uplatnit specifické inhibitory eNOS. Velkou nevýhodou stávajících inhibitorů této izoformy NOS je ale poměrně pomalý účinek, protože se musí nejprve v těle akumulovat. Hodí se proto nejvýše k prevenci anafylaktického šoku.
„Pacienti alergičtí na penicilin, anestetika nebo latex chirurgických rukavic by mohli být před operací ošetřeni inhibitory eNOS,“ předvídá Anje Cauwelsová v rozhovoru pro vědecký týdeník Nature.
Charles Lowenstein z Johns Hopkins University v Baltimore upozorňuje v komentáři otištěném v Journal of Clinical Investigation na potenciální možnost potlačit nastupující anafylaktický šok pomocí inhibitorů kináz Akt a PI3K, které jsou zodpovědné za fosforylací aktivující eNOS. Způsobů, jak zabránit kritickému poklesu krevního tlaku při anafylaktickém šoku, se nyní rýsuje hned několik.
Pramen: Journal of Clinical Investigation