Lysozym je znám svými antibakteriálními účinky. Vyskytuje se v slzách, slinách a mléce všech savců. Mléko hospodářských zvířat obsahuje tohoto antibakteriálního enzymu jen velmi malé množství. V kozím mléce se nachází ve srovnání s mateřským mlékem jen 0,06% lysozymu. Vysoký obsah lysozymu v mateřském mléce skýtá kojeným dětem ochranu před patogenními mikroorganismy schopnými vyvolat střevní infekce. Význam této ochrany vyniká v konfrontaci s oficiálními statistickými údaji Světové zdravotnické organizace, podle kterých umírá ročně na průjmy bakteriálního původu na světě asi 2 miliony dětí.
Vědci z University of California ověřili mléko geneticky modifikovaných koz s vysokou expresí lidského lysozymu při pokusech na kůzlatech a selatech. Kůzlata krmená pasterizovaným mlékem s vysokým obsahem lidského lysozymu měla zvýšený počet koliformních bakterií v trávícím traktu, i když počty nejběžnějšího zástupce střevní mikroflóry bakterie Escherichia coli se průkazně nezměnily. Pro aplikaci v humánní výživě jsou mnohem důležitější výsledky dosažené na selatech, protože poměry v jejich trávícím traktu jsou člověku mnohem blíže než poměry panující u přežvýkavých koz se složeným žaludkem.
Pasterizované mléko bohaté na lidský lysozym snížilo v tenkém střevu selat počty koliformních bakterií včetně Escherichia coli. Murrayův tým z tohoto pokusu vyvodil závěry, že mléko geneticky modifikovaných koz je s to potlačit také infekce patogenními kmeny bakterie Escherichia coli.
Podle Jima Murraye by sušené mléko z geneticky modifikovaných koz mohlo významně přispět k boji se střevními infekcemi u dětí v rozvojových zemích. Výsledky experimentů přesvědčily Murraye a jeho spolupracovníky, že se vyplatí zahájit finančně podstatně náročnější experimenty. Jejich cílem bude vytvořit linii geneticky modifikovaného skotu, který by vylučoval v mléce lidský lysozym. Geneticky modifikované krávy by díky vyšší produkci mléka pokryly poptávku po mléku s lidským lysozymem snáze než kozy.
Pramen: Transgenic Research