Někdo si na rakovinu tlustého střeva zadělává životosprávou, jiný k tomu má dědičné sklony a dělají se mu polypy samy. V obou případech to hrozí tragedií, které se lékaři snaží různými způsoby zabránit.
Ve zprávě zveřejněné v srpnovém čísle Klinické gastroenterologie a hepatologie je popsán případ pěti pacientů, kteří trpěli dědičnou formou choroby vyznačující se tvorbou polypů.
Polypy jsou výrůstky na sliznici, které jsou považovány za předrakovinové stádium (chorobě se odborně říká dědičná adenomatozní polypóza). Jde o stopkaté útvary ve střevě, které jsou nádorovým nezhoubným onemocněním, ale to se ve zhoubné onemocnění rádo zvrhne. Navíc i ve své „nezvrhlé“ podobě již mohou tyto útvary způsobovat obdobné potíže jako kolorektální karcinom.
Polypy se obvykle odstraňují při kolonoskopickém vyšetření. Jejich odstraňování „vyštípáváním“ řeznou smyčkou, nebo „pálením“ laserem pomocí zavedené sondy s příslušným nástrojem, je možné jen v případech, kdy polypů není mnoho. Tento způsob ale není bez rizika a navíc se polypy rády tvoří znovu a znovu.
Určité zlepšení poskytuje léčba nesteroidními protizánětlivými léky, ale i ta má svoje nevýhody. Je známo. že již po půl roce takové léčby významně roste riziko vzniku žaludečních vředů, vředů na dvanácterníku a prakticky v celém zažívacím traktu. Průvodním jevem je také krvácení sliznic. Krvácení někdy přetrvává i rok poté, co byla podávání léků vysazeno. Vědci proto hledají jiné cesty, které by jim umožnily se s polypy vypořádat. Určitým vodítkem k zahájení klinických zkoušek s látkou zvanou kurkumin bylo zjištění, že u Indů, kteří mají v oblibě jídlo hodně kořenit kurkumou, se rakovina vyskytuje sporadicky. V Indii je výskyt čtyř běžných druhů rakoviny (tlustého střeva, prsu, prostaty a plic) 10krát nižší než v USA.
O kurkumě se ví, že znepříjemňuje život kožním rakovinným buňkám melanomu. Činí tak blokádou jaderného faktoru kapaB, který podporuje abnormální zánětlivou reakci, která vede k artritidě. Kurkumin blokuje aktivitu EGFR (epidermal growth factor receptor), který umožňuje množení rakovinných buněk, i aktivitu VEGF (vascular endothelial growth factor), který je zdrojem angiogeneze.
Když se na myších prokázalo, že látku kurkumin organismus dobře snáší i ve vysokých dávkách, nestálo pokusům na lidech již nic v cestě.
Podobně jako u koření kurkumy je znám léčivý efekt šťávy z cibule. V tomto případě je účinnou látkou quercetin. Je to jedna látka z rodiny rostlinami tvořených polyfenolických antioxidantů známých jako flavonoidy, Také u quercetinu se prokázalo, že inhibuje růst rakovinových buněk kultivovaných z bioptických vzorků nemocných střev. Proto se američtí vědci rozhodli, že v připravovaném pokusu alternativní léčby polypů použijí obě látky současně (kurkumin i quercetin).
Dávkování
Lidé v pokusu dostávali quercetinu přibližně takové množství, jaké si mnozí z nás „ordinujeme“ když nám partnerka dovolí dát si jídlo jehož základem je cibule. U dávkování kurkuminu to bylo jiné. Jeho denní dávka byla mnohonásobně vyšší, než kolik ho do sebe dostaneme, když si objednáme kuře na karí.
Stav všech pacientů v pokusu byl vážný. U všech se již z polypů rakovina dříve vyvinula a musela jim být část tlustého střeva odstraněna. U čtyřech z nich mohlo být zachováno rektum. U těch byl zbytek střeva našit přímo na konečník. Jeden z pacientů měl „vývod bokem“, protože měl nádorem zasaženo jak tlusté střevo, tak i rektum. I přes uskutečněnou chirurgickou léčbu prognóza jejich stavu nebyla nejlepší, začaly jim totiž na zbylém úseku střeva růst nové polypy. Každý jich měl při začátku pokusu více než pět.
Počet a stav jejich polypů byl u pacientů sledován sigmoidoskopem (typ endoskopu), zařízením s ohebnou sondou vybavené světlem, které detailní vyšetření stavu střevní sliznice umožňuje. První vyšetření bylo u pokusných osob provedeno před zahájením léčby a pak se opakovalo každé tři měsíce. Sledování stavu nemocných bylo ukončeno po devíti měsících. Při vyšetřeních byl u nemocných zaznamenáván počet polypů a jejich délka.
Po dobu testu dostával každý pacient třikrát denně 480 mg kurkuminu a 20 mg quercetinu. Pacienti látky polykali ve formě tablet. Jejich léčebná kůra trvala šest měsíců. Půlroční aplikace byla zvolena proto, že při klasické léčbě se již v tomto období projevují komplikace způsobené vedlejšími účinky léků a jejich průvodním jevem je krvácení.
Dva z pacientů nedodržovali dávkovací režim přesně podle plánu (měli výpadky), přesto již první kontrola provedená ve třech měsících od zahájení léčby ukázala, že je to trefa do černého. Čtyřem postiženým počet polypů klesl. Stejný efekt poklesu byl zaznamenán i při kontrole provedené po šesti měsících léčby. Také velikost polypů se zmenšila. Nejzajímavější na tom všem ale bylo to, že vedlejší efekty této léčby byly minimální. Jen jeden pacient si stěžoval na mírné nutkání na zvracení a na nepříjemně nakyslý pocit v ústech, který mu trval několik hodin po polknutí prášků. Jeho problémy ale během tří dnů vymizely. U druhého z pacientů se objevil mírný průjem, ten trval pět dnů. Jiné komplikace se nevyskytly. Šestiměsíční léčba kurkuminem a quercetinem vedla k tomu, že se pacientům zmenšil počet polypů o 60,4% a průměrná velikost těch zbývajících klesla na polovinu.
Vědci si jsou vědomi malého počtu osob v pokusu a tak se připravují vše ověřit na větším počtu náhodně vybraných pacientů. Jakmile se vědcům podaří získat nové lidské „pokusné králíky“, začnou s ověřováním na dvou klinikách. Jedna bude v USA, druhá v karibském Puerto Rico.
Pokus naznačil, že stávající klasická léčba polypů má alternativu, která má šanci se uplatnit jako prevence. Alternativu, která má mnohem méně nežádoucích vedlejších efektů a která ve srovnání s klasickou léčbou má dokonce ještě něco navíc - je účinná i na polypy tvořící se v tenkém střevě.
Pramen: Johns Hopkins Medical Institutions
Komentář osla:
A pak věřte dietologům když vám tvrdí, jak nám hodně kořeněná strava škodí a jak je tlačenka nebezpečná...