O nikotinu se toho ví hodně. Zužuje cévy, zhoršuje tak prokrvení srdečního svalu a přispívá k úmrtím způsobených infarktem. U čistého nikotinu převládá názor, že se jedná o látku, která k rakovině moc vztah nemá a že škodlivé jsou v tomto směru jiné látky, které vyznavači nikotinového kouře do sebe svým zlozvykem vpravují.
Je to omyl. Ne, že by nikotin zrovna sám vyvolával rakovinu, ale stále jasněji se ukazuje, že z existujících rakovinně zvrhlých buněk, dělá nikotin buňky, které jsou mnohem agresivnější.
V praxi to neznamená nic jiného, než že se prsní rakovinné buňky mnohem snadněji dostávají do plic. U kuřáků se to ukazuje být běžnou záležitostí.
Aby se vědci dobrali tohoto poznatku, museli zkoumat, na co se v buňce nikotin naváže a co to udělá. Zjistili, že buňky mají receptory, na které nikotin „rád“ dosedá. Když vědci buňkám tyto receptory obsadili jinou látkou, a jednalo-li se o buňky nádorové, zpomalilo to jejich růst.
Přidání nikotinu ale má na nádorové buňky zcela opačný efekt. Jejich agresivitu zvyšuje. Tyto poznatky vědce zavedly až ke sledování toho, s jakými molekulami se nikotin v nádoru spojuje.
Aby se přiblížili reálným podmínkám, začali odebírat buňky z lidských plicních nádorů a vystavovaly je působení nikotinu. Použili přitom takovou koncentraci, která odpovídá hladině nikotinu v krvi kuřáka, který si dopřává jednu krabičku denně. Výsledek se projevil okamžitě. Nikotin stimuloval rakovinné buňky a ty se začaly překotně množit.
Podrobnějším bádáním vyšlo najevo, že nikotin u buněk způsobí, že se v nich začnou spojovat dvě molekuly. Jednou z nich je protein označený jako Raf-1. Ten se naváže na jiný protein označovaný jako Rb.
Druhá ze jmenovaných látek je v našich tělech jakousi spásnou molekulou, dokáže totiž nádorovým buňkám ztěžovat život. Brání jim v jejich množení.
Nectnost nikotinu spočívá v tom, že navodí pospojování proteinu Rb s molekulou Raf-1. Tím jeho ochranný efekt zmizí. Nádor takové situace okamžitě využívá a jeho buňky se začnou množit jako o závod.
Mnohdy jsou ale simulované laboratorní pokusy realitě na hony vzdáleny. To co funguje „in vitro“, vypadá v praxi zcela jinak. Vědci proto začali ověřovat, jak se protein Rb chová u skutečných pacientů. Přišli na to, že z deseti zkoumaných nádorů byla u osmi z nich nezvykle vysoká hladina komplexu Raf-1 a Rb. Jinak řečeno, většina pacientů s rakovinou, měla blokovanou ochranu, kterou jejich buňkám, za normálních okolností, poskytuje Rb protein.
Jak se dalo očekávat, laboratoř profesora Srikumara Chellappana z University of South Florida v Tampě, která tyto zákeřné účinky nikotinu odhalila, se nyní chce pustit do nalezení látky, která by v buňkách vazbě molekul Raf-1 a Rb bránila. Nikotin, by tak mohl paradoxně stát u zrodu a ověřování účinnosti nových léků na léčbu rakoviny.
Pramen:
Journal of Clinical Investigation (DOI: 10.1172/JCI28164)