Vědci sledovali u dětí výskyt dýchacích problémů, které se projevují jako astma, senná rýma, alergický zánět nosohltanu a atopický exém. Aby přišli věci na kloub, vyhodnocovali video nahrávky z prostředí, ve kterém se děti pohybovaly a dotazníky, které vyplňovali rodiče sledovaných dětí. Celkem se podařilo získat údaje a zdravotní záznamy od 190 000 teenagerů ve věku 13 – 14let. Plošně tento výzkum pokrýval 21 zemí. Ve všech případech se jednalo o země evropské.
Když vědci zadali údaje, které se jim o dětech podařilo zjistit, do počítače a spustili statistický program, byli překvapeni. Na povrch vyplavala souvislost mezi sledovanými chorobami a bazény situovanými uvnitř rodinných domů. Aby mohli údaje vyhodnotit, porovnávali počet bazénů k jakési průměrné hodnotě, kterou je jeden bazén na 100 000 obyvatel. Obliba mít doma vlastní bazén se v různých zemích značně liší. Rozdíl mezi východní a západní Evropou je až dvacetinásobný. Na západě má bazén každý 50 000 obyvatel, na východě to je každý 300 000 obyvatel. Také uvnitř jednotlivých zemí není obliba bazénů stejná. Uvnitř zemí se už ale tato hodnota nijak dramaticky nemění, maximálně se liší pětkrát.
Studie zahrnovala údaje z tak rozdílných zemí, jakými jsou například Itálie, Španělsko a „chladná“ Velká Británie. Proto se snažili při svém výpočtu najít vztah k životní úrovni. Brali v úvahu hrubý domácí produkt. Do výpočtů zahrnovali i takové věci, jako je nadmořská výška. Přesto, že se vědci snažili brát v patrnost kde co, stále jim zřetelně vycházela souvislost mezi nemocemi dýchacího aparátu a zmíněnými integrovanými bazény, které jsou součástí domu.
Na sledovaném souboru nemocných dětí vyplynulo, že bez ohledu na zemi ve které dítě žije, tak na každý chlorovaný bazén v domě navíc (vztaženo ke zmíněné průměrné hodnotě jeden bazén na 100 000 obyvatel), roste počet nemocných s alergickými onemocněními o 3,39% a počet astmatem postižených dětí o 2.73%.
Vědci zatím nemají pro tuto závislost uspokojivě potvrzené vysvětlení. Domnívají se však, že na vině je uvolňování chlóru, případně vedlejší produkty, které se z chlorovaných bazénů uvolňují a zamořují vzduch v domě. Dospělí se většinou v domě nezdržují dlouhou dobu a jejich organismus je také odolnější, proto na ně nemusí mít vdechování chlóru tak zhoubný vliv. U dětí ale, jak prokázal výzkum, je situace zcela jiná. Patříte-li mezi ty s bazénem v domě, pak má pro vás má Osel dobrou radu: větrejte!
Pramen: Occupational and Environmental Medicine