Mnohonožky (Diplopoda) tvoří jednu z tříd členovců, živočichů s výrazně článkovaným tělem. U většiny mnohonožek je každý článek krytý shora tvrdým chitinovým krunýřem a na spodní straně nese obvykle dva páry malých článkovaných nohou. Všechny mnohonožky se živí zbytky rostlin a jsou důležitou součástí půdních organismů, které se starají o tvorbu humusu. Typický je pro ně pomalý pohyb a také jejich obrana před nepřáteli. Brání se jedovatými či jen odporně páchnoucími chemickými látkami,které vylučují na povrch těla, případně je vystřikují do okolí.
Mnohonožky
Mnohonožky jsou svým původem tvorové suchozemští. Pro přivádění kyslíku k jednotlivým tělním orgánům mají tělo protkáno rozvětvenými trubičkami - vzdušnicemi. Na hlavě mají jen 1 pár tykadel.
Patří k nejpočetnějším skupinám členovců. Jsou příbuzné se stonoženkami, drobnuškami a stonožkami.
Zatímco stonožky mají na každém článku po jednom páru končetin a jsou to dravci, mnohonožky na prvním článku trupu nemají nohy, další tří články mají po jednom páru noh a zbytek trupu má vždy po dvou párech noh (došlo ke srůstu dvou následujících článků trupu - proto 2 páry noh) a jsou to tvorové živící se zbytky tlejících rostlin. Sem patří i naše znovu nalezená mnohonožka.
Illacme plenipes
Kolonie těchto mnohonohých živočichů byla spatřena 1926, latinské jméno Illacme plenipes jí dali Cook a Loomis v roce 1928. Navzdory snahám o jejich bližší prozkoumání se je již nepodařilo nikomu spatřit. Až nyní.
O znovu objevení mnohonožky se postarali dva mladíci Jason Bond a Paul Marek, studenti East Carolina University v Greenville. Vše nasvědčuje tomu, že výskyt je omezen jen na jednu strž v oblasti města San Benito, což je mimochodem také oblast, která v Kalifornii patří k „horkým“ místům co do biodiverzity rostlin.
Je to téměř mýtické stvoření, schovává se pod kameny a protlouká se životem na stovkách párů nohou. Desítky let tuto mnohonožku nikdo nespatřil, až nyní po 80 letech se ukázalo v jedné strži v Kalifornii. Samičky tohoto tvora jsou sotva 32 mm dlouhé, přičemž do šířky mají jen půl milimetru, přesto mají až 750 nohou! Samci jsou menší, a tak se mohou chlubit jen asi třemi až čtyřmi sty páry noh. A to se jim ještě dvě nohy změnily na pohlavní orgán. Při narození mají mnohonožky nohou podstatně méně, jejich tělo se totiž skládá jen z několika článků. Ale rostou rychle a přidávají svému tělu 2 až 3 segmenty při každé výměně staré "kůže" za novou.
V publikacích se lze dočíst, že jakmile mnohonožky dosáhnou dospělosti, pak už svoji kutikulu nevyměňují. Nebude to ale zřejmě pravda. Alespoň u tohoto mnohanohatého stvoření, jinak by totiž těžko takových počtů nohou dosáhlo.
Objevitelé soudí, že výskyt tohoto tvora je omezen na plochu menší než je jeden čtvereční kilometr. Jde zřejmě o to samé místo, kde byla mnohonožka spatřena poprvé.
Nalezený druh severoamerické mnohonožky náleží do stejné rodiny jako mnohonožky Siphonorhinidae, které se vyskytují v jižní Africe, na Sumatře, Indonesii, Burmě, Malaisii a na Javě. Z toho usuzují, že společný předek se vyskytoval, ještě než se super kontinent Pangea před 200 miliony let začal rozpadat.
Mnohonožky nejsou ničím zvláštním ani u nás. Jen na území Prahy jich bylo napočítáno 25 druhů. Nejčastější je zde mnohonožka modropásá (Cylindroiulus caeruleocinctus). Je to hnědočerný lesklý živočich, který je asi 2 cm dlouhý. Na Šumavě jich žije 22 druhů a v celé republice jich máme 70.