Malá zemědělská víska Kubu Simbelang v horách na severu Sumatry se dostala do centra pozornosti poté, co sedm členů jedné z tamějších rodin zemřelo na ptačí chřipku. Ve vsi nebyla zjištěna nákaza drůbeže virem H5N1. Jedním z možných vysvětlení „chřipkové rány“ je přenos viru přímo mezi příslušníky postižené rodiny. Epidemiologům na celém světě zatrnulo. Rodí se v Kubu Simbelangu celosvětová pandemie ptačí chřipky? Naučil se v indonéské dědince virus H5N1 „přeskakovat“ z člověka na člověka?
Světová zdravotnická organizace vyhlásila poplach a poslala do Indonésie urychleně 9 500 dávek léku Tamiflu a další zdravotnický materiál, jako jsou chirurgické rukavice a roušky. Výrobce Tamiflu firma Roche je připravena dodat okamžitě další tři miliony dávek léku pro potlačení zrodu případné pandemie. Zdá se, že svět udělal vše, co je v jeho silách, aby situaci zvládl. Z rozbahněné návsi Kubu Simbelangu ale vypadá všechno jinak.
Johannes Ginting jako jediný nákazu virem H5N1 přežil. Leží v nemocnici a je stále příliš slabý, než aby se vrátil do rodné vsi. Na začátku pobytu, když se je ještě udržel na nohou, z nemocnice utekl a hledal pomoc u místního léčitele. Zdravotníci ho naháněli po okolí, než jej zmořeného chorobou nakonec chytli a odnesli zpátky na nemocniční lůžko. Ani pak neměli vyhráno. Johannes odmítl jakékoli injekce a tabletám Tamiflu se vysmál.
Zdravotnický personál prošel rychle školením, jak se starat o pacienta, který může být zdrojem smrtící infekce. Sestry k němu chodí obuté do jednorázových sterilních návleků a zahalené do plášťů. Jídlo mu podávají v chirurgických rukavicích a ani na okamžik si nesundají z obličeje ochrannou roušku. Johannesova matka sleduje zakuklené zdravotníky s despektem. Sedí pod dokořán otevřeným oknem synova pokoje, naslouchá Johannesovu urputnému kašli a žvýká místní oblíbenou drogu zvanou betel. Občas odplivne do ruda zbarvenou slinu mezi slepice, psy a kočky, kteří se potulují kolem. Když se jí zdá, že ji syn potřebuje, vrazí do pokoje, aby se o něj postarala.
„Dali jsme rodinným příslušníkům roušky a rukavice a vysvětlili jsme jim, jak nebezpečná je ptačí chřipka,“ rozhazuje bezmocně rukama místní lékař Nurrasyid Lubis.
Johannesova matka má pro strach uděláno.
„Kdyby to bylo nebezpečné, tak už bych byla mrtvá. A slepice? Těch se také nebojím. Ti, co umřeli, žádnou drůbež nejedli:“
Ani v Kubu Simbelangu na ptačí chřipku nikdo nevěří. Přesto vládne ve vsi strach. Lidé se nebojí viru H5N1, ale černé magie.
„Tu rodinu někdo uřknul,“ tvrdí Johannesova sousedka. „Jinak to nemůže být. Copak by chřipka postihla jen jejich rodinu?“
Fakt, že se v rodině Johannese Gintinga nakazili jen pokrevně spříznění členové a nikoli sousedé nebo ti, co se ke Gitingovým přiženili či přivdali, zamotala hlavu i epidemiologům. Podle některých se v Gintingově rodině dědí zvýšená náchylnost k nákaze virem H5N1. Hmatatelný důkaz, kterým by hypotézu podpořili, ale vědcům chybí. Naštěstí se už ve vesnici další případy ptačí chřipky neobjevily.
Pokud by se nákaza šířila dál, byla by situace zoufalá. Místní lidé přestali spolupracovat se zdravotníky a epidemiology už při prvních úmrtích v Gintingově rodině. Odmítají například odběr vzorků krve, protože se bojí, aby se tak nenakazili.
„Gintingovým brali krev a ti umřeli,“ stojí si na svém vesničané. „Bojíme se, že nás pošlou do izolace. Izolace, to jsou jatky. Je to místnost kam stoupí jen ten, kdo chce umřít.“
Je zřejmé, že v této situaci náklady léků, roušek a chirurgických rukavic nic nezmůžou.
„Nejdřív musíme získat důvěru lidí,“ říká mluvčí Světové zdravotnické organizace Dick Thompson. „Teprve až teď zjišťujeme, s jakými problémy se vlastně musíme potýkat. Učíme se doslova za pochodu.“
Dříve než náklaďáky s Tamiflu musí na postižené místo přijet lidé, kteří znají místní jazyk, kulturu, zvyky. Ti snad dokážou vesničanům vysvětlit, co se děje a jak by se měli před chorobou chránit. Měli by domorodce přesvědčit, že je životně důležité, aby se nechali ošetřit, jakmile se u nich projeví první příznaky choroby.
Genetické analýzy viru, který připravil o život sedm členů Gintingovy rodiny, naštěstí prokázaly, že jde o „standardní“ kmen, který nezískal schopnost masového šíření mezi lidmi. Dokonce si uchoval citlivost k léku Tamiflu. A to je zřejmě jedna z mála dobrých zpráv z Kubu Simbelangu.
Pramen: AP, AFP, Reuters