Lidská Creutzfeldt-Jakobova choroba či kuru novoguinejských lidojedů, ovčí skrapie, jelení chronické vyčerpání, hovězí nemoc šílených krav či přenosná encefalopatie norků – to je jen několik málo příkladů z početné rodinky tzv. přenosných spongiformních encefalopatií.
Tyto nevyléčitelné a ve sto procentech smrtelné choroby jsou vyvolávány priony – defektně „sbalenými“ bílkovinami, které jinak tělu dobře slouží k zajištění regenerace v kritických situacích.
Způsob, jakým se zvířata či tvorové nakazí, není tak úplně jasný. Priony jsou ve velkém množství obsaženy v nervové tkáni, ale s výjimkou novoguinejských kanibalů, kteří si na mozku obětí kuru rádi pochutnali, a milovníků nejrůznějších karbanátků, sekaných a hamburgerů, kterým kuchaři mleli do jídla i mozky a míchy „šílených krav“, se jen málokterý tvor dostane k nervové tkáni nakaženého bližního. A když už se k ní dostane, tak se s ní dvakrát necpe? Jak se nakazí ovce skrapií od nemocné „kolegyně“? A jak se nakazí jelen, jelenec či los „chronickým vyčerpáním“?
Jedno z možných vysvětlení nabízí změny vyvolané záněty. Pokud zvíře nakažené priony trpí zároveň zánětem ledvin, vylučuje priony močí. Tyto priony jsou plně infekční. Podobně se dostávají priony při zánětu mléčné žlázy do mléka a mohou se tedy dostávat mimo tělo nakaženého zvířete.
Další „únikovou cestu“, kterou mohou priony opustit tělo nakaženého savce i bez zánětu, odhalil tým Richarda Bessena z Montana State University. Vědci infikovali křečky priony izolovanými z mozků norka nakaženého přenosnou encefalopatií. A pak sledovali, zda se priony objeví v tlamě či čenichu. Dočkali se. Priony doputovaly po nervech jak do jazyka, tak do čichové sliznice. V jazyku byly priony nalezeny nejen ve svalovině, ale i v chuťových pohárcích, na houbovitých papilách a také na epitelu jazyka. V nose byly priony odhaleny v čichové sliznici a ve sliznici vomeronasálního orgánu (orgánu zachytávajícího přednostně signály feromonů).
Sliznice jazyka, čichová sliznice i sliznice vomeronasálního orgánu prochází intenzivní obměnou. Mnoho buněk na jejím povrchu hyne a jsou nahrazovány novými. Není pochyb o tom, že se s uvolněnými buňkami uvolňují i v nich obsažené priony. Zvířata a lidé jsou tvorové společenští a projevují si náklonnost nejrůznějším olizováním, očmucháváním a dalšími „sbližovacími aktivitami“. Podle Bessena můžou tyto aktivity přispívat významnou měrou k přenosu prionů. Bessen hovoří na stránkách Journal of Virology o „horizontálním přenosu zvířecích prionových chorob“, ale takový vášnivý polibek s člověkem, který je postižen Creutzfeldt-Jakobovou chorobou, může také vykonat svoje.
P.S. Protože se priony mohou objevit i v čichové sliznici, Osel nedoporučuje ani eskymácký zvyk tření nosů, který se může začít v našich zeměpisných šířkách šířit pod vlivem jedné reklamy na jakési žvýkačky nahrazující kartáček na zuby.
Pramen: Journal of Virology, reklamní vysílání ČT1, Nova a Prima.