Winslowovi Fridayovi (shoda jmen s Fridayem – Pátkem z Defoeova románu Dobrodružství Robinsona Crusoe je čistě náhodná) hrozí pokuta 100 tisíc dolarů a rok basy natvrdo za to, že v roce 2005 údajně střelil orla bělohlavého (Heliaetus leucocephalus).

Tento obyvatel arapažské rezervace „Větrná řeka“ se ale hájí tím, že orla potřeboval pro tradiční kmenový rituál.

 

 

Vláda sice garantuje Arapahům, že mohou za určitých přesně vymezených podmínek orly bělohlavé střílet, ale indiáni namítají, že podmínky pro žádost jsou příliš komplikované a není snadné jim vyhovět. Těmito předpisy jsou indiánům upírány jejich náboženské svobody. To je v zemi, jejíž vláda zahajuje zasedání modlitbou (křesťanskou) jistě na pováženou.

 

 

 

Friday bude souzen. Klíčové pro vynesení rozsudku bude zjištění, zda se před lovem rituálně umyl či nikoli. Pokud se umyl, může očekávat shovívavost, neboť zabil orla v rámci kmenového rituálu. Pokud však lovil jako nemytý špindíra, je to jen sprostý pytlák.
US Fish and Wildlife Service už vytvořila „mrazákové depo“ ilegálně střelených orlů bělohlavých, kam ukládá nejen upytlačené kusy, ale i mrtvoly orlů, kteří se stali obětí dopravní nehody nebo byli zasaženi elektrickým proudem na sloupech vysokého napětí. „Depo“ bylo vytvořeno právě pro pokrytí poptávky indiánů po orlech pro rituální účely. Indiáni namítají, že takto zabitý orel je pro mnohý kmenový rituál nepoužitelný.

 

 

Federální americká vláda v poslední době zvažuje, zda nevyškrtne orla bělohlavého ze seznamu ohrožených živočichů, protože stavy tohoto dravce významně stouply. Na seznam „přísně chráněných“ se tento orel dostal v USA v roce 1978 a v roce 1995 byl přeřazen mezi „chráněné“. Dnes se odhaduje, že mimo Aljašku stouply stavy orlů bělohlavých na 7700 hnízdících párů.

 

 

 

V této souvislosti stojí za zmínku celosvětový odpor proti lovu velryb, který je pro Japonce nebo Islanďany součástí historické tradice. Stavy mnoha druhů velryb rovněž stouply a podle některých odhadů dosáhly populace některých druhů kytovců úrovně, jaká byla před jejich masovým lovem. Podobně odmítá svět lov mladých tuleňů u kanadského pobřeží, přestože jde rovněž o součást tradice obyvatel Labradoru, kteří po kolapsu severoatlantické tresky nemají navíc čím se živit. Nedávno se Eskymáci dočkali škrtu v kvótách na lov narvalů. Jejich nárok na udržování tradic šel stranou.

 

Jistě by bylo zajímavé sledovat osud žádosti, v které by novoguinejské kmeny nebo jihoameričtí indiáni s odkazem na dodržování „náboženských svobod“ požádali o povolení odstřelu nějakého toho misionáře a jeho následnou rituální konzumaci.  Mohli by poukázat na to, že stavy křesťanů a jejich duchovních doznaly v posledních desetiletích v jejich teritoriu takového rozmachu, že je namístě regulovat je lovem.