Po léta se mezi obyvateli Arktidy tradovalo, že se občas vyskytne medvěd, který je křížencem grizzlyho (americké varianty medvěda hnědého) a medvěda ledního. Až donedávna to většina lidí považovala za loveckou latinu. Nyní ale eskymácký lovec Roger Kuptana ulovil zvíře, které neslo na ílé srsti hnědé skvrny, mělo dlouhé drápy na tlapách a na zádech „hrb“ typický pro grizzlyho. Jinak vypadalo jako „obyčejný“ lední medvěd. Analýzy DNA potvrdily, že jde o mezidruhového hybrida.
Křížení mezi medvědem ledním a medvědem hnědým bylo popsáno ze zajetí. Z volné přírody jsme však spolehlivé důkazy o hybridech neměli. Rozmnožovací sezóna obou druhů se časově překrývá, takže příležitost k páření zjevně existuje. Navíc jsou hybridi plodní. Představa, že mezidruhoví hybridi jsou automaticky neplodní chudáčci odsouzení k vymření, je mylná. To se potvrdilo i v případě jiných druhů. Grizzly a polární medvěd jsou si blízce příbuzní a jejich společný předek žil ještě před 250 tisíci roky.
Případ medvědího hybrida nabízí náměty k zajímavým úvahám. Globální oteplení vyhání lední medvědy z moře, protože ledy tají zjara velice brzy a na podzim se zamrzání zpožďuje. Naopak, grizzlyové prchají před vedry dále na sever a byli spatřeni v oblastech, kterým se dříve vyhýbali. Může tento fenomén přispět k častějšímu míšení obou druhů? A nesplynou nakonec v jedinou populaci. Případy, kdy se hybridi ukázali jako životaschopnější než výchozí druhy jsou z přírody známy. Stalo se to například u amerických a evropských raků. Také mezidruhovým hybridům některých Darwinových pěnkav z Galapág se vede nadmíru dobře a jsou plodnější než původní druhy.
Zajímavé jsou diskuse o tom, jak by se mělo hybridovi říkat. Osel se přimlouvá za označení „pizzly“ vzniklé hybridizací anglických názvů obou zvířecích druhů (polar bear – grizzly). Kanadské noviny píší nejen o „pizzlym“ ale také o „polargrizzovi“ nebo „grilárním medvědovi“.
Pramen: AP, AFP