Nápravy porušených šlach a vazů představují pro ortopedy stále větší kus jejich denního chleba. Jenom v USA podstupuje chirurgickou nápravu vazů nebo šlach nejméně 200 000 pacientů ročně. A to ani nemluvě o zástupech trpících na celém světě, jež mají poničené meziobratlové ploténky. Ty jsou totiž také z velké části tvořeny vazivovou hmotou, která s věkem degeneruje, což s sebou nese, mnoha z nás tak důvěrně známé, bolesti zad.
Když je porucha většího rozsahu, tak stávající možnosti terapie dovolovaly napravit porušenou tkáň štěpem z jiné osoby a nebo nahrazením poničené tkáně umělohmotnou náhradou. Žádný z těchto způsobů ale zatím neskýtá dlouhodobě dobré řešení.
Novou naději, a to možnost regenerace tkáně, přináší profesor Dan Gazita se svými kolegy z laboratoře kosterní biotechnologie na Hebrejské universitě. Informaci o této možnosti přináší dubnové číslo časopisu Klinický výzkum. Jde o odhalení mezenchymálních kmenových buněk, které i v dospělém stavu přežívají v určitém počtu v kostní dřeni a dokonce i v tukové tkáni. Tyto buňky poznáte podle toho, že ve své „občance“ mají napsáno: Smad8. Neboli, v membráně jejich buněk se ve změti všelijakých proteinů a povrchových markerů vyskytuje navíc ještě jeden s označením Smad8. V kostní dřeni jsou ještě další buňky, jež se na obnově poničené vazivové tkáni podílejí, ty zase mají ve své občance zapsáno: BMP2.
Je zbytečné hloubat na tím, proč jsou označeny jako buňky Smad8 a BMP2, názvy si volí vědci aby se v tom vyznali oni, ne my. Pro nás je podstatné to, čeho jsou tyto buňky schopné. A co dokáží se ukázalo, když je vědci přenesli do poškozené šlachy. Jednalo se o přetnutou achilovku potkanů. Buňky zde nejenže přežívaly, ale něco je v poškozené tkáni zverbovalo k tomu, aby se postupně přesouvaly do poškozeného místa a aby zde zahájily opravné práce. V místě, kde byla potkaní šlacha přestřižena, vcestovalé buňky změnily svojí „vizáž“, začaly se svým tvarem podobat tvaru vazivových buněk, z nichž byly tyto šlachy tvořeny. Anatomové těmto buňkám říkají tenocyty. Nově implantované buňky, kromě toho, že tvarem začaly připomínat tenocyty, zahájily také tvorbu kolagenu. Kolagen je základní stavební prvek šlach a vazů a jemu šlachy vděčí za to, že jsou ideálním spojovacím materiálem.
Obnovu tkáně šlachy vědci pozorovali technikou, která se nazývá protonová zobrazovací metoda DQF a která k tomuto účelu byla na Telavivské universitě vyvinuta. Její předností je, že rozpozná rozdíly mezi tkáněmi kostí, vaziva a svalu.
Autoři ve své studii mají v závěru jednu zajímavou poznámku. Týká se toho, že jimi sledovaný protein BMP je vyjádřen také na dalších buňkách, některé z nich se vyskytují v nervové tkáni a v tkáni jater. Možná i tento poznatek vnese další kamínek poznání do budoucích světlých zítřků, ve kterých nebude problémem nahradit libovolnou poničenou tkáň nově narostlou náhradou z kmenových buněk našeho těla, které máme v kostní dřeni a mnozí z nás i v „pneumatice“ okolo břicha.