Helikoverpa zea je hmyzí škůdce, který v USA způsobuje velké
škody. Zpočátku se živí na obilných lánech středozápadu USA ale koncem léta
jeho motýlci přeletí na jih, kde se dají do konzumace plantáží s bavlnou.
Obr. 1: Helicoverpa zea (Lepidoptera,
Noctuidae) ve stádiu housenky. Autor fota: G. McIlveen, Jr.
Farmáři proti těmto škůdcům bojují pomocí postřiků, nebo používáním geneticky modifikovaných (GM) plodin. Osiva geneticky modifikovaných plodin vytvořili molekulární genetici tak, aby z nich vzrostlé rostliny byly proti hmyzím škůdcům odolné. To farmářům přináší velké zisky. Výhodou GM plodin také je, že na ně není třeba aplikovat jedovaté postřiky škodících okolnímu prostředí a spodním vodám. Nejpoužívanější a stále se rozšiřující plodiny mají ve svém genomu Bt gen. Úspěšnost těchto plodin s Bt genem by ale mohla být pouze dočasná. Někteří vědci nyní předpovídají, že to, co jejich úspěšnému tažení může udělat přítrž, je každoroční exodus škůdců.
Obr. 2: Helicoverpa zea – motýl. Autor fota: John L. Capinera, University of Florida
Migrace hmyzu by mohla připravit půdu pro vznik resistentních škůdců. Obavy vyvolává bavlník. Polovina ploch bavlníku je v USA osázena geneticky modifikovaným bavlníkem s Bt genem, který pochází z bakterie Bacillus thuringiensis.
Obr.3: Bakterie Bacillus thuringiensis
Plodiny s Bt genem vytváří toxin, který je pro mnoho hmyzu smrtelný, nebo alespoň tlumí jeho přemnožení. Pěstování GM plodin dnes šetří farmářům 40 miliard dolarů a tak se usuzuje brzké další rozšiřování GM plodin s Bt genem. Někteří odborníci odhadují, že Bt bavlníku se dnes v USA pěstuje více než klasického bavlníku a jeho plocha je odhadována až na 60%.
Obr.4: GM bavlník Autor fota: Monsanto
Současně se také rozšiřuje i používání Bt obilovin a luštěnin. U obilovin tento stav zatím není tak dramatický jako u bavlníku, přesto výzkumník Fred Gould ze Státní univerzity v Severní Karolíně usuzuje, že jakmile plochy oseté Bt obilovinami vzrostou, dostanou se farmáři znovu do problémů. K tomuto tvrzení jej opravňují výsledky provedených laboratorních pokusů. Pokud zmíněného škůdce Helicoverpa zea pokusně vystavil dlouhodobějšímu působení Bt toxinu, organismus byl schopen se na tento toxin adaptovat.
Obr.5: Plochy GM Bavlníku mohou přispět k adaptaci hmyzu na Bt toxin
Fred Gould míní, že růstem ploch s Bt obilovinami bude splněna první z podmínek dlouhodobějšího vystavení hmyzího organismu působení Bt toxinu, který se na obilovině živí jako housenka a po přeměně v motýla odlétá na jih. Na jihu se dnes pěstuje Bt bavlník a Bt sója a konzumace těchto plodin by mohla být tou druhou fází, potřebnou k dlouhodobému vystavení organismu účinkům toxinu a situaci podobné té, která v laboratoři vede k adaptaci organismu na tuto látku. Odhaduje se, že na středozápadě USA je GM obilnin s Bt genem nyní pěstováno „pouhých“ 25%. Bude-li ale zachován dosavadní trend v pěstování Bt kukuřice, sóji a dalších GM obilovin, bude ploch s GM plodinami velmi rychle přibývat. Ověření hypotézy možného vytvoření Bt odolného super škůdce na sebe zřejmě nenechá dlouho čekat.
Obr.6: Schema molekuly Bt toxinu, který je na hmyz účinný. Zatím.
Obr. 1: Helicoverpa zea (Lepidoptera,
Noctuidae) ve stádiu housenky. Autor fota: G. McIlveen, Jr. Farmáři proti těmto škůdcům bojují pomocí postřiků, nebo používáním geneticky modifikovaných (GM) plodin. Osiva geneticky modifikovaných plodin vytvořili molekulární genetici tak, aby z nich vzrostlé rostliny byly proti hmyzím škůdcům odolné. To farmářům přináší velké zisky. Výhodou GM plodin také je, že na ně není třeba aplikovat jedovaté postřiky škodících okolnímu prostředí a spodním vodám. Nejpoužívanější a stále se rozšiřující plodiny mají ve svém genomu Bt gen. Úspěšnost těchto plodin s Bt genem by ale mohla být pouze dočasná. Někteří vědci nyní předpovídají, že to, co jejich úspěšnému tažení může udělat přítrž, je každoroční exodus škůdců.
Obr. 2: Helicoverpa zea – motýl. Autor fota: John L. Capinera, University of Florida
Migrace hmyzu by mohla připravit půdu pro vznik resistentních škůdců. Obavy vyvolává bavlník. Polovina ploch bavlníku je v USA osázena geneticky modifikovaným bavlníkem s Bt genem, který pochází z bakterie Bacillus thuringiensis.
Obr.3: Bakterie Bacillus thuringiensis
Plodiny s Bt genem vytváří toxin, který je pro mnoho hmyzu smrtelný, nebo alespoň tlumí jeho přemnožení. Pěstování GM plodin dnes šetří farmářům 40 miliard dolarů a tak se usuzuje brzké další rozšiřování GM plodin s Bt genem. Někteří odborníci odhadují, že Bt bavlníku se dnes v USA pěstuje více než klasického bavlníku a jeho plocha je odhadována až na 60%.
Obr.4: GM bavlník Autor fota: Monsanto
Současně se také rozšiřuje i používání Bt obilovin a luštěnin. U obilovin tento stav zatím není tak dramatický jako u bavlníku, přesto výzkumník Fred Gould ze Státní univerzity v Severní Karolíně usuzuje, že jakmile plochy oseté Bt obilovinami vzrostou, dostanou se farmáři znovu do problémů. K tomuto tvrzení jej opravňují výsledky provedených laboratorních pokusů. Pokud zmíněného škůdce Helicoverpa zea pokusně vystavil dlouhodobějšímu působení Bt toxinu, organismus byl schopen se na tento toxin adaptovat.
Obr.5: Plochy GM Bavlníku mohou přispět k adaptaci hmyzu na Bt toxin
Fred Gould míní, že růstem ploch s Bt obilovinami bude splněna první z podmínek dlouhodobějšího vystavení hmyzího organismu působení Bt toxinu, který se na obilovině živí jako housenka a po přeměně v motýla odlétá na jih. Na jihu se dnes pěstuje Bt bavlník a Bt sója a konzumace těchto plodin by mohla být tou druhou fází, potřebnou k dlouhodobému vystavení organismu účinkům toxinu a situaci podobné té, která v laboratoři vede k adaptaci organismu na tuto látku. Odhaduje se, že na středozápadě USA je GM obilnin s Bt genem nyní pěstováno „pouhých“ 25%. Bude-li ale zachován dosavadní trend v pěstování Bt kukuřice, sóji a dalších GM obilovin, bude ploch s GM plodinami velmi rychle přibývat. Ověření hypotézy možného vytvoření Bt odolného super škůdce na sebe zřejmě nenechá dlouho čekat.
Obr.6: Schema molekuly Bt toxinu, který je na hmyz účinný. Zatím.