Vačnatci jsou podtřídou savců, kteří ke svému rozmnožování používají vak. Jako všichni ostatní savci, i vačnatci rodí mláďata a mají mléčné bradavky k jejich kojení. V děloze gravidní samice vačnatců se zárodek vyživuje ze žloutkového vaku, ke vzniku složité placenty u nich nedochází a jejich mláďata se rodí v raném stadiu vývoje.
Jedním z vačnatců je Klokan dama (někdy nazýván též jako klokan Derbyův), s latinským názvem Macropus eugenii. Rodí se s vyvinutým srdcem, ale nevyvinutými plícemi. Novorozenec je natolik titěrné stvoření, že připomíná spíše fazoli než plod. Ještě dlouho po narození nemá klokaní mládě kloudně vyvinutý obranný imunitní systém.
Klokáňata se v tomto směru musejí zcela spolehnout na matku, která jim s mateřským mlékem servíruje látku, kterou vědci nazvali AGG01. Jedná se o látku s charakterem proteinu, ta novorozence chrání proti útokům patogenů. Vědci soudí, že by se této látky dalo využít, například v nemocnicích, a sice v boji proti nebezpečným kmenům baktérií. Na mysli přitom mají bakteriální kmeny, které se nám neuváženým používáním antibiotik podařilo vychovat k tomu, že se staly rezistentními k většině známých antibiotik.
V případě látky AGG01 se ale ve skutečnosti nejedná o zcela nový objev. Existenci proteinu s antibakteriálními účinky objevila Elizabeta Deaneová z univerzity v Sydney přibližně před dvěma roky. Nebylo to u klokanů ale u koal. Rozdíl byl i v tom, že se nejednalo o sekret mléčné žlázy, ale o výpotek buněk umístěných v kůži vnitřní strany koalího vaku. Kapičky tohoto sekretu vylučovaného do prostoru koalího vaku obsahují proteiny, které narozené koaly, jejichž hmotnost je okolo půl gramu, chrání, aby se jejich dočasný útulek nestal semeništěm mikroorganismů, které by novorozence ohrozily na životě.
Tak jako koalí novorozenci se i narození klokánci musí záhy po porodu doplazit do matčina vaku. Znamená to, že musí z překonat infikované vnější porodní cesty a srst na břiše. Do mateřského vaku se tedy i oni nutně dostávají doslova obaleni všemožnými zárodky, včetně těch choroboplodných. Imunitní systém těchto nebohých stvoření ale ještě nepracuje, a tak jsou mláďata zcela odkázána na to, zda je ochrání jejich matka. Australan Ben Cocks ze společnosti DPI (Melbourne) zjistil, že klokaní matky k tomu mají mocný nástroj. Jejich mateřské mléko obsahuje molekuly proteinů, které gram-negativní baktérie nekompromisně hubí. Umí zatočit i s nebezpečnými patogeny, jakým je například Escherichia coli. Na této látce je pozoruhodné to, že ve svých účincích proti baktériím je stokrát účinnější, než je ta nejúčinnější forma penicilinu. Kromě zmíněných patogenních baktérií ničí tato látka dokonce i jeden typ plísní.
Australan Dr. Cooks seznámil s těmito výsledky svého bádání své americké kolegy a odbornou veřejnost minulý týden. Stalo se tak na prestižním setkání odborníků z oblasti biotechnologií, které se konalo v Chicagu v USA (US Biotechnology Industry Organization 2006).
Savci, kteří mají na rozdíl od vačnatců vyvinutou placentu, tento obranný mechanismus, založený na účincích látky označené jako AGG01, nemají. Jejich mláďata se rodí s podstatně vyvinutějším imunitním systémem, který se případným infekcím dokáže účinně bránit. To je zřejmě důvod, proč placentární savci o tuto vymoženost v průběhu evoluce přišli.
Pokud by se látku z klokaního mléka podařilo vyrábět průmyslově, mohla by se stát základem přípravků, které by zvládaly i takové zabijáky, na něž jsou naše antibiotika krátká.
Pramen: DPI