„Strom z doby dinosaurů“ roste v pražské botanické zahradě v Tróji. Jehličnan Wollemia nobilis byl pokládán za vymřelý na konci druhohor, nově byl však objeven v jednom údolí australského národního parku (přesné místo je tajeno). „Pokud wolemie nepřežily v divočině ještě na dalším místě, je rokle v parku Wollemi jejich posledním útočištěm. Stačil by jediný požár a jejich historie by - po všech překonaných peripetiích - nyní skončila. Australští botanikové se proto rozhodli, že je budou rozmnožovat a prodávat. Tím zajistí, že se stromy znovu rozšíří po světě.“ A tak se wolemie dostala i do Troje.
Podrobnosti: Ihned

 

„Když mořská voda ztuhne, promění se v mikroskopické bludiště, v němž krystaly čistého vodního ledu obaluje povlak z vysoce koncentrované solanky, bublinek oxidu uhličitého a solných krystalů. Mořský led je plný skulin, kanálků a komůrek a ty vytvářejí jedinečné podmínky pro biochemické reakce.“ Nová teorie, podle které by život mohl vznikat i v prostředí ledu, neaspiruje zdaleka jen na vysvětlení původu pozemského života (byť i zde má co nabídnout třeba s ohledem na stabilitu RNA). Především je ale zajímavá vzhledem k Europě a dalším měsícům Jupitera či Saturna.
Podrobnosti: Lidové noviny

 

K zemím, které se chystají přistát na Měsíci (nejprve bez posádky, později ale i s lidmi) přibylo Japonsko.
Podrobnosti: Idnes

 

 

V Etiopii byly nalezeny další pozůstatky hominidů. Stáří je odhadováno na 4,1 milionu let, zařazení zatím zní „Australopithecus anamensis“. Chodil po dvou (to nepřekvapuje, k tomu měl sklony už před 6 miliony let sahelantropus), kamenné fosílie v souvislosti s ním nalezeny nebyly.
Podrobnosti: Aktuálně.cz

 

V úryvku z chystané knihy Jana Zrzavého Fylogeneze živočišné říše se tentokrát podíváme na vznik mnohobuněčných živočichů. Došlo k tomu vícekrát nezávisle na sobě? Jaký vztah mají k ostatním skupinám mnohobuněčných živočichů houby (živočišné), jaký žahavci? Můžeme se zaměřit na ontogenezi, symetrii těla, ale třeba i na srovnání genů souvisejících s mnohobuněčností (např. pro řízenou buněčnou smrt).
Podrobnosti: Science World

 

Geneticky modifikované viry by se mohly využívat i při výrobě baterií. Výsledkem modifikace je speciální povrchový protein, který na sebe váže částice kovu. Řízení tvaru pak umožňuje vytvořit obdobu elektrody.
Podrobnosti: Science World

 

Pokračuje seriál o paradoxech/iracionalitách ekonomického chování. Budeme mít tendenci se přecpat spíše jídlem, které dostaneme zadarmo, nebo za které musíme zaplatit (samozřejmě za předpokladu, že cena nezávisí na zkonzumovaném množství)?
Podrobnosti: Business World

 

Na univerzitě v Bristolu se zajímají o náhražky alkoholu - látky, které by na lidskou psychiku měly podobně omamný účinek, ale přitom nepoškozovaly játra, neubližovaly nervovým buňkám, nepůsobily kocovinu atd. Pátrání se soustředí především na látky, které by v mozku interagovaly s receptory GABA-A a NMDA.
Podrobnosti: New Scientist

Poznámka: Konkrétnější informace a chemické vzorečky bohužel scházejí, idea je to však velmi zajímavá.

 

 

Závěrečná kuriozita: Japonská firma Robo One chystá souboje svých robotů - na oběžné dráze.
Zdroj: CNet