V Británii je testován nový typ tryskového motoru. Rychlost 9000 km/h, navíc nepotřebuje nádrže s kyslíkem, neb si vystačí s tím se vzduchu.
Podrobnosti: Idnes
Zemřel jeden z vizionářů, kteří ve svých literárních dílech dokázali skutečně anticipovat vývoj technologií. Ano, jde o Stanislava Lema, autora slavné Technologické sumy, v níž je předpovězena třeba virtuální realita (konec konců, hned po válce měl Lem asi jako jeden z mála lidí z východní Evropy možnost seznámit se s dílem průkopníka kybernetiky Norberta Weinera). Lem se ve svých beletristických a teoretických dílech zabýval také fenoménem biologické evoluce, umělé inteligence, nanotechnologií, ale třeba i úvahami o mezích lidského poznání.
Portrét spisovatele na Neviditelném psu
Sonda Cassini sice směřovala primárně k Saturnu, ale díky její misi máme k dispozici i poměrně detailní mapy povrchu Jupitera. "...barevné podání mapy odpovídá tomu, jak bychom planetu Jupiter viděli na vlastní oči... ukazuje rozmanitost ... oblačnosti včetně paralelních hnědočervených a bílých pásů a pruhů. Rozlišíme také Velkou rudou skvrnu ... bílé oválné skvrny a mnoho malých vírů..."
Podrobnosti: Astro.cz
V Respektu vyšel velice zajímavý článek "Komu patří severní pól?" Jak rozmrzá Arktida, pozornost sousedních států se soustřeďuje na náhle přístupná ložiska plynu a ropy. Z Ruska a Kanady by se bez ledu stali ihned sousedé, k dispozici by byly nové obchodní trasy...
Na webu Respektu není text volně přístupný, ale najdete ho třeba na Doopravdy.cz
Myšlenka na první pohled zcela bláznivá, ale píše se o ní i ve Physical Review Letters - v pozemské atmosféře by mohly vznikat miniaturní černé díry. Samozřejmě nikoliv jako důsledek kolapsu hvězd, ale vysokoenergetickými srážkami. Takové miniaturní černé díry jsou nestabilní a téměř okamžitě by se zase "vypařily".
Podrobnosti: Svět vědy
Že život není jen bezmocnou hříčkou vnějšího prostředí, ale také ho podstatně ovlivňuje, na tom se asi shodneme bez ohledu na to, jaký máme vztah k teoriím typu Gaia. Nyní se objevila teorie, která "život jako geologickou sílu" vzala zgruntu. První mikroorganismy by podle této teorie totiž měly být zodpovědné přímo za vytváření kontinentů.
Podrobnosti: New Scientist
Poznámka: V mírnější podobě najdete podobné úvahy v článku Jak život vytváří strovy na Science Worldu
Je to zvláštní, ale některé "druhy" existují jako trvalí mezidruhoví hybridi. Nemusí jít o žádné exotické organismy, ale třeba i zcela běžnou žábu, skokana zeleného. Jak vůbec za těchto okolností probíhá přenos genetické informace?
Podrobnosti: Science World
Zlato v závislosti na svém nanouspořádání může nabývat různých barev. Této vlastnosti lze využít při barvení skla, ale třeba také v detekčních technikách, které by se mohly uplatnit při časné diagnóze Alzheimerovy choroby.
Podrobnosti: Science World
Kuriózní teorii předkládá známý britský historik Paul Johnson. Obrovské poklady ukládané do hrobů egyptských faraonů měly stabilizující vliv na tehdejší "veřejné finance". Zlato (které se neustále těžilo i získávalo z dobytých území) se tímto způsobem stahovalo z oběhu, což bránilo vzniku inflační spirály. Vyloupení nejbohatších hrobek pak v konečném důsledku vedlo k ekonomické krizi.
Podrobnosti: Business World