Návštěvu hrobu mořeplavce Kryštofa Kolumba nabízí v turistických průvodcích jak španělská Sevilla tak Santo Domingo v Dominikánské republice.
Slavný mořeplavec zemřel v roce 1506 ve španělském Valladolidu a byl pochován v tamějším klášteře. O tři roky později byly ostatky převezeny do kláštera v Seville a v roce 1537 se stěhovaly potřetí – tentokrát za moře. Spolu s tělem Kolumbova syna Diega zamířily na Hispaniolu do Santo Dominga.
V roce 1795 předali Španělé Hispaniolu Francii a Kolumbův hrob mu tam nenechali. Převezli jej na Kubu, kde zůstal až do vyhlášení nezávislosti Kuby na Španělsku v roce 1898. Pak se měl stěhovat zpět do Sevilly.
Jenže v roce 1877 našli tavební dělníci za oltářem katedrály v Santo Domingu olověnou schránku s kostmi. Na její stěně se skvěl nápis: „Slavný a vznešený muž, don Kryštof Kolumbus.
“
„Někdo musel odvézt na Kubu špatné kosti,“ tvrdí od té doby Dominkánci a jsou přesvědčeni, že „jejich“ Kryštof je ten pravý. Vystavěli mu více než důstojné místo posledního odpočinku. Nad jeho hrobem vyrostla budova ve tvaru gigantického kříže Faro a Colon.
Nejasnosti panují i kolem Kolumbova rodiště. Tradičně se udává, že byl synem tkalce z italského Janova, ale ve hře jsou i další možnosti. Podle některých to byl Řek, podle jiných španělský Žid, Bask, Portugalec. Koluje pověst, že byl nemanželským synem jednoho příslušníka aragonské královské rodiny.
Protože sevillská katedrála dala souhlas s výzkumem kostí, bylo možné pravost hrobu prověřit genetickými testy. Ve Španělsku se nachází i hrob Kolumbova bratra a syna. Mezinárodní tým genetiků z Itálie, Španělska, USA a Německa odebral ze všech kostí DNA srovnal ji. Výsledky analýz budou publikovány až koncem roku, ale Olga Rickradsová z římské university Tor Vergata už ohlásila verdikt. Sevillský hrob je pravý. Leží v něm opravdu kosti Kryštofa Kolumba. A koho mají v monumentální hrobce Dominkánci? To se neví, protože ti souhlas k analýzám DNA nedali. Možná tam leží další pravý Kryštof Kolumbus.
Mezitím se rozbíhá projekt, který má určit Kolumbovo rodiště. Vychází z faktu, že se v Evropě (s výjimkou Islandu) dědí příjmení po otci a spolu s ním dostávají i mužský chromozom Y. Pokud se Kolumbus narodil v Janově, pak by někteří z tamějších Columbů mohli patřit do širší kolumbovské přízně a mohli by nést „kolumbovský“ chromozom Y. Vědci už kontaktovali 250 janovský Columbů. Účast v experimentu přislíbilo zatím 16. Španělé už odebrali vzorky asi 150 španělským „Kolumbusům“. První výsledky těchto testů by mohly být k dispozici v květnu 2006.
Janovský primátor Giuseppe Pericu tvrdí, že Kolumbus bude Janovanem tak jako tak.
„Jestli se ukáže, že Kolumbus nepocházel z Janova, tak mu udělíme čestné občanství,“ prohlásil Pericu.
O vzorky DNA byl požádán i poručík Colombo...