Jak vůbec vznikají kalamity typu různých lýkožroutů, když by si člověk myslel, že záporná zpětná vazba přebytečné brouky zase rychle zlikviduje? Jak to, že po intenzivním rybolovu nedojde ani v případě jeho ukončení nutně k rychlé obnově rybí populace? Odpověď na zdánlivě podivné kolísání populací dává model více rovnovážných stavů.
Podrobnosti: Science World

 

 

Zajímá vás, jaké byly největší úspěchy matematiky starověké Mezopotámie? Jak se řešily rovnice, jak to vlastně bylo se znalostí Pythagorovy věty před antickým Řeckem? Zda byla matematiky souborem praktických návodů, nebo teoretickou disciplínou, v jakém vztahu byla s tehdejší astronomií/astrologií...
Podrobnosti: Science World

 

 

Ptačí chřipka může být posuzována i jako problém pro naše peněženky. Můžeme se na eventuální pandemii nějak připravit třeba z hlediska investic? Jak pandemie může ovlivnit kurzy světových měn? A kdo na ní ve skutečnosti vydělá?
Podrobnosti: Business World

 

 

Spory o priority ve financování a práci NASA. Pokud se má naplnit ambiciózní, prezidentem Bushem vyhlášený cíl "velkých projektů" počítajících s návratem na Měsíc a letem člověka k Marsu, bude třeba šetřit na celé řadě projektů menších, např. na výzkumu asteroidů. A co s lidmi, kteří jsou specialisté právě v těchto oborech?
Podrobnosti: Hospodářské noviny

 

 

Další choroba mířící do Evropy? Speciální druh tropického komára přenáší virové onemocnění zvané čik zatím jen v turistických destinacích jihovýchodní Asie. Čik není smrtelný, komár ale přenáší i jiné lahůdky, třeba horečku dengue. A jak se zdá, přes Albánii se dostal již i do Itálie a mohl by se trvale usídlit i v mírném klimatu...
Podrobnosti: Lidové noviny

 

 

Nová sonda přilétá k Marsu. "...sonda MRO bude detailně studovat povrch Marsu, jeho podpovrchové vrstvy a atmosféru planety z nízké oběžné dráhy. Výsledky průzkumu by měly pomoci vybrat vhodné oblasti pro přistání budoucích výprav k Marsu."
Podrobnosti: Astro.cz

 

 

Počítačová hra, která je přímo propagovaná ne jako prostředek zábavy či poučení, ale jako prevence proti Alzheimerově chorobě.
Podrobnosti: České noviny
https://www.ceskenoviny.cz/magazin/zdravi/index_view.php?id=176833

 

 

Nová teorie by mohla změnit naše chápání temné hmoty, temné energie a černých děr. Na jejím vypracování se mj. podílel nositel Nobelovy ceny Robert Laughlin ze Stanfordu. V článku se zhruba tvrdí, že černé díry přispívají k energii vakua, respektive že temná energie (jakási antigravitace) brání kolabujícím hvězdám smrsknout se do černé díry, jak si ji dnes představujeme. Tři fenomény, kterým dobře nerozumíme, temná hmota, temná energie a černé díry, jsou spolu nějak "vnitřně" propojené.
Podrobnosti: New Scientist

 

 

Rozdíly mezi lidmi a šimpanzi nemusejí být ani tak výsledkem změn v samotných genech, ale spíše v regulačních mechanismech. Právě ty měly u člověka projít v posledních pěti milionech let dramatickou proměnou. Něco takového se samozřejmě čekalo od prvního zveřejnění minimálních rozdílů mezi lidským a šimpanzím genomem, nyní jsou ale k dispozici snad i přesvědčivější experimentální data.
https://www.eurekalert.org/pub_releases/2006-03/yu-mhd030906.php
Poznámka: Není to ale totéž? Není tím jen řečeno, že to, co se mění, jsou "globální" regulační geny, podobně jako bychom měnili ty části počítačového kódu, které určují pravidla, jak nakládat s podprogramy? (které se pak konec konců ani měnit nemusí...)