Gen Sry se nachází na savčím chromozomu Y určuje u této skupiny živočichů vývoj samčího pohlaví. Tento gen je vysoce aktivní na dvou místech těla samce – ve varlatech a v mozku. Není divu.
Mozek má do rozmnožování hodně co mluvit a někdy bývá označován za největší pohlavní orgán lidského těla. Tým vedený Ericem Vilainem z University of California v Los Angeles pátral po aktivním genu Sry v mozku potkanů a našel jej na krajně nečekaném místě. Gen nebyl aktivní v hypothalamu, který řídí pohlavní funkce, ale v tzv. substantia nigra – tedy v centru zodpovědném za řízení pohybu.
„Opakovali jsme pokusy mockrát, protože jsem tomu nemohli uvěřit. Ale je to tak,“ řekl Vilain v rozhovoru pro Nature. Výsledky výzkumu Vilainova týmu zveřejnil vědecký časopis Current Biology.
Vědci potvrdili výsledky pozorování experimentem, při kterém inaktivovali potkanům gen Sry v subsatntia nigra a pozorovali u takto ošetřených zvířat poruchy pohybu. Jakmile byl blok genu Sry uvolněn, zvířata se „uzdravila“ a problémy pominuly. Zablokování genu Sry v substantia nigra vyvolávalo stav, který nápadně připomíná projevy Parkinsonovy choroby.
Ne náhodou. Gen Sry patří mezi tzv. transkripční faktory, které spouštějí do akce další geny. Pod velením genu Sry se tak v substantia nigra ocitá gen pro enzym tyrozin hydroxylázu, která sehrává významnou roli při syntéze dopaminu. Parkinsonovu chorobu vyvolává právě pokles hladiny dopaminu v mozku potom, co v substantia nigra hynou neurony, které tuto látku produkují.
Samci, kterým jejich gen Sry zapíná v mozku tyrozin hydroxylázu, mají v subsatantia nigra ve srovnání se samicemi asi o pětinu více neuronů produkujících dopamin. To je zřejmě důvod, proč jsou muži vystaveni asi 1,5krát vyššímu riziku Parkinsonovy choroby a proč jsou podstatně náchylnější k dalším chorobným stavům spojeným s poruchami funkce dopaminu, např. ke schizofrenii nebo různým typů závislostí. V občasné době se Vilain a jeho kolegové zabývají studiem aktivity genu Sry v subsatntia nigra v mozcích lidí, kteří zemřeli na Parkinsonovu chorobu.
Vilainův australský spolupracovník Vincent Garley mezitím zjistil, že se gen Sry v mozku zřejmě nezříká ani řízení pohlavních funkcí. Je aktivní v limbickém systému, konkrétně v corpus mammillare, o kterých se ví, že se na řízení pohlavních funkcí podílejí.
V substantia nigra se nacházejí neurony produkující dopamin. Pokud je produkce dopaminu drasticky snížena, projeví se to jako Parkinsonova choroba. Svou roli v tom zřejmě hraje i gen Sry, u kterého jsme zatím předpokládali především funkce spojené se samčím pohlavím.
Pramen: Current Biology, Nature