Obřízka a muži
Cirkumcize, jak se obřezání mužů také říká, je starého data, a jeho kořeny sahají až do doby před Kristem. Statistiky z nedávné doby naznačovaly, že u neobřezaných mužů je větší výskyt infikovaných virem HIV, ale důkaz, že za to může ochranný efekt obřízky, stále chyběl. Zvrat v pohledu na příznivý efekt tohoto zákroku přinesly až pokusy Američanů, kterým se zhruba před dvěma roky podařilo prokázat, že vnitřní mukózní, hlenem potažená tkáň předkožky je k průniku HIV infekce náchylnější, než jiné tkáně penisu, včetně tak jemné tkáně, která tvoří výstelku močové trubice. Je to dáno tím, že vnitřní strana předkožky má ve srovnání s ostatními tkáněmi penisu, větší hustotu buněk bílých krvinek – konkrétně lymfocytů označovaných jako T buňky s antigenem CD4. V předkožce je také zvlášť velké zastoupení makrofágů a langerhansových buněk. Pro jmenované typy buněk je charakteristické to, že jsou opatřeny receptory které jsou viru HIV zvlášť sympatické. Slouží mu totiž jako jakási „madla“ kterých se virus při svém útoku na nitro buňky přidržuje. Buňky s „držadly“ jsou k infekci virem HIV obzvlášť vnímavé a odstranění předkožky tedy do značné míry „zavře“ do široka otevřenou vstupní bránu infekce. Za důkaz, že tomu tak je vděčíme vědcům z Presbyteriánského zdravotního centra v americkém St. Luke.
Poznatky tohoto týmu byly sice průlomové co do názoru na obřízku, ale týkaly se prakticky jen mužské části populace. O ženy se tento tým nezajímal.
Obřízka a ženy
Nové poznatky, které byly zveřejněny před několika dny dokládají, že obřízka mužů nejen, že chrání muže, ale že je „vstřícná“ i k ženám. Vstřícností přitom nemáme na myli to, že muži s obřízkou ztrácejí do určité míry dráždivost nervových zakončení na svém žaludu a že jim to prodlužuje akt soulože. Obřízku lze v tomto směru považovat také za žádoucí eliminaci nespravedlnosti matky přírody k ženám, protože většina mužů dosahuje orgasmu podstatně dříve než ženy, ale poznatek který máme na mysli souvisí s přenosem infekce. A to dokonce s několika druhy infekce, včetně té nejhorší nevyléčitelné, způsobované virem HIV.
Také v tomto případě jde o interpretaci statistických záznamů. Vědci sledovali jak se vyvíjel zdravotní stav více než tří set párů, kde partnerka byla HIV negativní a partner HIV pozitivní. Dlouhodobé sledování takových dvojic poskytlo podle vědců pádné argumenty k tomu, že mohou tvrdit, že obřízka mužů snižuje riziko infekce také u ženy.
Nejdůležitějším poznatkem zřejmě je to, že obřezání muži, kteří v sobě mají virus HIV (jsou nemocní AIDS), nepřenášejí svojí chorobu na partnerku tak často, jako stejně postižení muži, kteří obřízku nemají.
Pouhý tento poznatek by sám o sobě byl významným zjištěním, nicméně statistiky vydávají i další svědectví. Riziko žen s nechráněným pohlavním stykem, že se nakazí trichomonázu a nebo bakteriální vaginální infekcí, je při styku s obřezaným mužem, také nižší. Jedná se pravděpodobně o první studii, která dává do souvislosti obřízku mužů a zdravotní stav žen.
Obřízka se z pohledu nových poznatků jeví jako mocný nástroj, protože podle všeho snižuje o 30% pravděpodobnost, že partnerka bude infikována virem způsobujícím AIDS. Vyplývá to z pokusu při kterém výzkumníci sledovali 299 žen, které HIV „chytly“ od svých neobřezaných mužů, žen obřezaných mužů se nakazilo jen 44. Podobné snížení rizika, jako v případě AIDS, vyplynulo i pro další dva druhy infekcí.
Ochranný efekt obřízky se neprojevil v případě dalších běžných pohlavních chorob jako byly infekce papilomaviry, syfilis, kapavka a chlamydie.
Obřezání je běžné v severní Americe a mezi Židy a Muslimy. Není časté ve východní a jižní Africe, Evropě a v Asii. Ze zdravotních záznamů vedených ve Velké Británii vyplývá, že ve staré dobré Anglii se ročně provádí okolo 21 000 obřezání. Obřezává se zde asi 4% chlapců. Ve švédku je obřezaných asi 2% chlapců. Páry, jejichž sledování dalo vznik této studii ale náležely k lidem Rakai. Jejich populace čítá přibližně 12 000 jedinců a její příslušníci žijí ve stejnojmenné oblasti na jihu Ugandy.
Nové poznatky vznikly díky tomu, že v Ugandě Světová zdravotnická organizace provádí monitoring šíření HIV. Jednak se provádí pohovor s každým účastníkem zahrnutým do sledování, přičemž se každoročně podrobují zdravotní prohlídce při níž se odebírají vzorky krve. Výzkum dál pokračuje a tak bude docházet ke zpřesňování závěrů. Ikdyž se jedná o předběžné výsledky, statistika prakticky potvrzuje to, co se mezi Afričany šušká už dávno - že v oblastech, kde se obřízka hojně provádí, je nemocných s AIDS méně.
Pochopitelně, že sledování v Ugandě potvrdilo i to o čem jsme referovali v první části našeho článku a co poprvé vešlo ve známost po vyhodnocení klinických záznamů ze severní Afriky - že obřízka má do jisté míry ochranný efekt na muže. Tedy ono zmíněné snížení rizika u těch mužů, kteří jsou HIV negativní a kteří měli nechráněný styk s HIV pozitivní ženou.
Autoři studie ještě hodlají vyčkat jak dopadnou výsledky ze dvou dalších právě probíhajících sledování, a pak teprve hodlají zveřejnit svoje doporučení pro muže i ženy. Nám mužům zřejmě budou klást na srdce, abychom se nechali obřezat, nebo abychom se alespoň k rituálu obřízky vrátili u svých mužských potomků. Dosavadní výsledky jsou podle Graye ale natolik přesvědčivé, že jestli se potvrdí, bude to znamenat, že obyčejné obřezání by mělo zabránit vzniku nemoci AIDS u každého patnáctého až šedesátého muže!
Pokud vyjdeme z odhadu expertů Světové zdravotnické organizace, potom je na zemi více než 40 milionů nakažených HIV. Polovina z nich jsou logicky muži. Vezmeme-li v úvahu výsledky Grayova týmu, potom by pouhá obřízka darovala život více než třem stům tisícům osobám. A to je pesimistický pohled. Z pohledu optimisty by obřízka zachránila život dokonce více než jednomu a čtvrt milionu lidí.
Nádavkem by mělo dojít také k poklesu šíření dalších pohlavních chorob, jako například u zmíněné trichomonázy. A to vše bez jakýchkoli nároků na přístroje, léky a kvalifikované odborníky.
Z pohledu poznání na úrovni 21. století se tak myšlenka návratu ke „smlouvě uzavírané s Bohem“, ve smyslu viditelného znamení cirkumcize, nejeví ani trochu nesmyslná.
Pramen: Johns Hopkins Medical Institutions