Sirtuiny jsou považovány za molekuly s blahodárným účinkem na zdraví a se zázračným efektem na prodloužení života. Zdá se, že chrání před poškozením DNA a brání tak škodám, jež v našich buňkách s postupujícím věkem páchají například volné radikály. Sirtuiny fungují spolehlivě u kvasinek, mušek octomilek, hlístic Caenorhabditis elegans a podobné havěti.
Nedávno vzbudil velkou pozornost objev amerických vědců, kteří zjistili, že hladiny sirtuinů v těle zvyšuje resveratrol – látka obsažená například v červeném víně. Zvláště bohatá jsou na něj vína z odrůdy pinot noir. Mnozí dietologové vysvětlují efektem resveratrolu z červeného vína a jiných zdrojů příznivé účinky tzv. středomořské diety, která tuky (byť ve formě olejů) dvakrát nešetří a přesto přispívá k delšímu a zdravějšímu životu svých konzumentů.
Tým italských vědců vedený neurologem Allessandrem Cellerinem z Scuola Normale Superiore v Pise nyní otestoval resveratrol na obratlovcích. Vybral si k tomu zvláštní tropickou rybu Nothobranchius furzeri, která je považována za obratlovce s nejkratším životem.Obvykle umírá na sešlost stářím ve věku pouhých 3 měsíců. Cellerino popsal jepičí život této ryby v roce 2003 a už tehdy ji navrhoval jako vynikající laboratorní model pro výzkum stárnutí. Například myš se dožívá v laboratorních podmínkách věku kolem 2 let a výzkum jejich dlouhověkosti je během na dlouhou trať.
Teď jde Cellerino výzkumníkům dlouhověkosti sám příkladem. Celkem 150 ryb krmil potravou různě obohacenou o resveratrol a pozoroval u nich nejen prodloužení života, ale i zlepšení zdravotního stavu a větší vitalitu. Vysoké dávky resveratrolu prodlužovaly rybám život až o 50%. Ryby nebyly tak sklerotické, více si pamatovaly. Pitva prokázala, že mají v mozku více neuronů.
Jde o první studii, která prokazuje příznivý efekt resveratrolu u obratlovců. Zveřejnil ji časopis Current Biology.
Resveratriol ve versi „user-friendly“ čili „přátelské k uživateli“.
Zatím nepublikované experimenty zkoumající efekt „user-friendly“ resveratrolu na výkonnost lidského mozku odhalily nečekaný paradox. Na rozdíl od studie na rybách publikované v Current Biology nepociťují přímí účastníci experimentu zlepšení paměti. Naopak, mnozí se přiznali, že vysoké dávky u nich vyvolaly stav amnézie většinou popisovaný jako „vokno“.
Pramen: Current Biology