Caroline Arciniová

Švédská osteoložka Caroline Arciniová prozkoumala chrup 557 Vikingů z let 800 až 1050 našeho letopočtu a objevila mezi nimi 22 lebek se zřetelnými zářezy na předních horních zubech. Zářezy nebyly výsledkem úrazu, ale cílevědomé činnosti. Vikingové si je pořizovali železnými nebo kamennými „pilníky“.

Dánská antropoložka Pia Bennikeová se domnívá, že zářezy na zubech označovaly otroky.

Některé zuby jsou poznamenány jen mělkým zářezem, jiné rýhy pronikly hluboko do zuboviny. V některých případech měl Viking vedle sebe hned dvě nebo tři rovnoběžné rýhy. Před pilováním rýhy bývala okrouhlá plocha zubu navíc obroušena do plošky.

Ve světě je úprava tvaru zubů poměrně častá i dnes, i když nejvíce „frčela“ od 8. do 15. století. Dnes už to není, co bývávalo. Časy se mění. Nyní se nosí spíše rovnátka.Vikingové jsou prvním evropským národem, u kterého bylo pilování zubů prokázáno. Caroline Arciniová je přesvědčena, že je k tomu inspirovaly kontakty s jinými etniky při cestách po světě. Pokládá proto vikingský zvyk pilování zubů za důkaz kulturní výměny na velké vzdálenosti.

Zářezy na zubech byly patrné jen při širokém úsměvu.

Účel rýh na předních horních řezácích halí záhada. Nositelé takto upravených zubů mají společné jen to, že jsou to z valné většiny muži a většina jich zemřela poměrně mladá. Umístění rýh na zubech je víceméně stejné u všech dosud objevených lebek. Za normálních okolností nebyly vidět a jejich majitel se musel doširoka usmát, aby je odhalil.
Mohlo jít o svéráznou ozdobu nebo o značku příslušnosti k nějaké skupině.
„Snad to byli bojovníci,“ říká Arciniová, ale dodává, že na kostrách nenašla stopy po zraněních, která život válečníků jistě přinášel.

Zvětšit obrázek

Vikingové si přivezli zvyk pilování zubů z cest do dalekých krajů.

Dánská antropoložka Pia Bennikeová z university v Kodani souhlasí se svou švédskou kolegyní v tom, že zářezy byly značkou určité skupiny lidí. Podle ní mohlo jít o otroky.
Arciniová se domnívá, že pilování zubů mohlo sloužit jako zkouška odolnosti. To by vysvětlovalo více zářezů v jednom zubu nebo hlubší zářezy. Těmi by se podle Arciniové pyšnili jacísi „vikingští furianti“, kteří museli trumfnout ostatní pod heslem „ještě víc a ještě hlouběji“.

Zkoušky na zubech ze středověkých lebek dokazují, že vytvoření zářezu trvalo aspoň 20 minut.
„Jak dlouho to trvalo na živém zubu, to nevíme,“ říká Arciniová. „Příjemné to rozhodně nebylo.“

Afričtí Pygmejové z kmene Bajaků si pilují řezáky do špičky. Od nich ale Vikingové inspiraci zřejmě nečerpali.

Pramen: Amer. J. Phys. Anthropol.