Syntetickou sloučeninu nazývanou bisfenol-A (zkráceně BPA), známe například jako součást nosičů CD a DVD, ale používá se také jako tmel ve stomatologii, nosíme si v ní v podobě plastikových obalů domů nákupy,  je složkou jednorázových nádob v nichž ohříváme jídlo v mikrovlnkách, používá se k vnitřnímu ošetření povrchu konzerv, je součástí vnitřních vrstev obalů na potraviny a nápoje, a všude tam, kde se snažíme bránit styku potravin s kovem a nebo se vzdušným kyslíkem. 

 

Bisfenol A se připravuje chemickou reakcí fenolu s acetonem v kyselém prostředí:

 

 

Předchozí studie poukázaly na to, že bisfenol-A se chová jako pohlavní hormon - estrogen.

Také se ví, že tato sloučenina může přecházet do jídla a že v lidské krvi  se stává běžně zjišťovanou látkou. 

 

Není to dávno, co jsme na Oslovi informovali o výsledcích pokusů prováděných v Americe, kde dávali myším BPA v množství, které činilo jen jedno procento množství, které je považováno v USA za množství bezpečné. Ukázalo se, že i tak tato látka dokázala čtyřikrát zvýšit růst buněk ve struktuře zvané vrcholový pupen v rozvíjející se mléčné žláze. Podle bioložky z Bostonu zmnožení buněk této tkáně s sebou nese riziko vzniku rakoviny prsu. 
Pokud se dostane do kontaktu s touto látkou plod (v době intrauterinního vývoje), změní to vývoj buněk jeho mléčné žlázy a má "zaděláno" na vznik nádorového bujení, které se objeví až v dospělém věku.

 

 

V tomto článku se ale nyní soustředíme na závěry studie španělských výzkumníků. Ti  dávají přicházejí s teorií, že rozšířené používání této látky souvisí se vznikem snížené reaktivity na insulin a s globálním epidemickém šíření diabetu.  Španělé nešli ve svém bádání naslepo. Z pokusů prováděných s BPA ve zkumavkách již dříve vyplývalo, že bisfenol A působí na buňky pankreatu tak, že je stimuluje k tvorbě insulinu, tedy k produkci hormonu regulujícího hladinu glukózy v krvi.

Výzkumný pracovník Angel Nadal z Miguel Hernández University ve španělském Elche, se dal do zkoumání účinků bisfenolu-A na živých organismech. Použil k tomu myši. Dospělým myšákům injekčně vpravoval do jejich těl rostlinný olej s bisfenolem a myšákům z jiné skupiny rostlinný olej s odpovídajícím množstvím přirozeného samičího hormonu estradiolu. Zvířata dostávala v průběhu čtyř dnů celkem osm dávek.

 

Do třiceti minut po každé injekci měla zvířata v obou skupinách nezvykle nízké koncentrace glukózy v krvi. Výsledky pokusu jsou publikovány v lednovém čísle odborného časopisu Environmental Health Perspectives. Ukázalo se, že chemikálie bisfenol-A působí na nedávno objevené estrogenové receptory, které na svém povrchu mají buňky pankreatu. Jejich působení na tyto receptory vede k tomu, že buňky zahájí enormní tvorbu insulinu a uvolňují jej do krve.
Opakované dávky bisfenolu-A, stejně jako několik dnů trvající předávkování přirozeným estrogenem, vedlo k tomu, že si organismus vůči těmto podnětům vytvořil jakousi obranu - přestal je vnímat. Vzniká před-diabetický stav při kterém tkáně ztrácejí citlivost a na normální hladinu insulinu přestávají reagovat. Podle Nadala se na tomto stavu podílí změna receptorů, které mají buňky na svém povrchu, stejně jako změna struktur, které jsou v jádře buněk. 

 

Bisfenol A je podle Nadala pěkný prevít. Nejen že může navozovat rakovinu prsu, ale zdá se, že by mohl přispívat k lavinovému šíření diabetu. Závěrům španělského týmu nahrávají i pokusy jiných pracovišť, které zase dokládají, že bisfenol A má prsty  v obezitě. Pokud se s ním setkají zvířata v útlém věku (třeba i v děloze), stávají se z nich v dospělosti jedinci obézní. A obezita, jak známo, s diabetem úzce souvisí.

 

 Pramen: Environmental Health Perspectives 114 (January):106-112, 2006